VETRA – První trolejbusy VETRA na podvozcích autobusů

V úvodním díle našeho seriálu jsme si francouzskou společnost VETRA představili v obecné rovině. Objasnili jsme si, jak vznikla, pracovala a zanikla. Tímto druhým dílem začínáme detailní přehled vozidel, která byla Vetrou vyrobena, případně měla s Vetrou co do činění. Informace prezentujeme v maximálním možném množství, přesto ale, jak čtenáři sami uvidí, nejsou některá data dohledatelná, nebo jsou značně nejistá, proto do hry budou přicházet otazníky. Jejich četnost se však bude postupně snižovat.

O.T.M. 1

Roku 1927 vyjeli ze závodu Vetry dva zástupci typu O.T.M. 1, kteří jsou považováni za úplně první trolejbusy této společnosti.

Vozy označené jako TB 1 a TB 2 sestávaly z dřevěné karoserie namontované na šasi autobusu Renault CV MV zbaveného spalovacího motoru, spojky a převodovky. Šasi bylo tvořeno podélníky z hluboce taženého plechu, které byly vyztuženy příčníky z lité oceli. Trakční motor Alsthom TH 575 o výkonu 29 kW se smíšeným buzením byl umístěn na přídi mezi podélníky šasi namísto spalovacího motoru. Přenos výkonu se odehrával prostřednictvím diferenciálu a nápravové převodovky. Přítomna zde tedy byla technika dvoustupňového převodu. Přítomna zde tedy byla technika dvoustupňového převodu, kde výsledný převodový poměr činil 1 : 12,6. Řízení se pak dělo s pomocí ozubeného kola a nekonečného šroubu (šneka). Kontroléry pro rozjezd, zrychlení a elektrické brzdění byly tvořeny mechanickými stykači. Kapacita trolejbusů byla 41 míst, z toho 20 sedících.

Dne 22. září 1927 byl s oběma vozy zahájen provoz na 5,5 km dlouhé meziměstské lince Aubagne – Gémenos. Tato linka, jsoucí ve vlastnictví jihofrancouzského departementu Bouches-du-Rhône, plnila úlohu prodloužení tramvajové linky obsluhující Aubagne z nedalekého Marseille, a byla proto spravována tramvajovou společností CGFT (Compagnie Générale Française de Tramways). V Gémenos se mohlo s trolejbusy na provizorně vytvořené konečné manipulovat i se staženými sběrači, a to díky elektrickému kabelu, který se k nim z poblíž umístěného napájecího stojanu připojoval z levé strany. Oba vozy byly roku 1942 přečíslovány na 301 a 302 a dalšího roku vyřazeny. Vůz ev. č. 302 byl roku 1945 sešrotován. Vůz ev. č. 301 byl předělán na vůz na promazávání troleje a v této funkci vydržel až posledního březnového dne roku 1960, po kterém se také odporoučel na šrotiště.

View fullsize

View fullsize

O.T.M. 2

Dne 24. září 1928 byla meziměstská linka mezi Aubagne a Gémenos při příležitosti svého 9,5 km prodloužení až do Cuges-les-Pins (obce situované na hranici s departementem Var, 15 km od Aubagne) obohacena o další tři trolejbusy VETRA, které byly vedeny jako typ O.T.M. 2.

Trolejbusy typu O.T.M. 2, nesoucí označení TB3–TB5 a v pozdější době ev. č. 303–305, byly analogické koncepce jako O.T.M. 1, využívaly však šasi autobusu Renault PY. Jeho převzetím se trolejbusům dostalo kapoty, které se ve Francii přezdívalo „papouščí zobák“ nebo „krokodýl“.

Do trolejbusů se díky jejich větším rozměrům mohlo vměstnat 45 cestujících. Původně měly vozy pouze zvnějšku oplechovanou dřevěnou karoserii vyrobenou truhlářkou dílnou belfortského podniku SACM ve spolupráci se Scemií. V letech 1938 a 1940 se vozům dostalo kovových skříní od marseillského karosáře Établissements Barthélémy (zde panuje ve zdrojích neshoda, kdy byly jaké vozy rekonstruovány, ale v případě TB3 a TB4 se tak zřejmě stalo v roce 1938 a v případě TB5 v roce 1940), který později dodával skříně trolejbusům „Autonomní správy města Marseille“ (Régie Autonome de la Ville de Marseille). Touto operací bylo šasi trolejbusů prodlouženo o více než metr dopředu a hmotnost vozů tímto stoupnula ze 7 na 8 tun. Díky současné instalaci modernější výzbroje ale bylo možno zvýšit jejich provozní rychlost na 65 km/h, tedy o nějakých 50 %.

Trolejbus č. 305 jezdil až do zrušení meziměstské linky, které se odehrálo 21. července 1958, a ještě téhož roku byl zlikvidován. Čísla 303 a 304 byla stažena z provozu roku 1948 a předělána na mazací vůz. Pro budoucí generace se podařilo zachovat ev. č. 304, které vytrvalo v provozu až do roku 1975. Poté bylo navráceno do stavu z roku 1940. V květnu 1998 se však stal vůz terčem vandalského útoku, při kterém se do marseillské vozovny Catalans dostali neznámí útočníci a za pár minut z něj svým řáděním udělali vrak. Zřízený vůz se naštěstí podařilo opravit, a Francie tak nepřišla o posledního předválečného svědka trolejbusů stavěných na šasi autobusů, trolejbusu, který je navíc funkční. Vůz ev. č. 303 byl někdy v letech 1964–65 zlikvidován.

View fullsize

View fullsize

View fullsize

Typ O.T.M. 2
Roky výroby	1928	1938 a 40 (moder. verze)
Výrobce mechanické části	Renault- SCEMIA	Renault- SCEMIA
Výrobce karoserie	SACM, SCEMIA	Barthélémy
Výrobce výzbroje	VETRA	VETRA
Délka (m)	7,47	8,735
Šířka (m)	2,33	2,30
Výška (m)	3,04	2,93
Hmotnost (t)	5,80	7,10
Rozvor náprav (m)	4,38	4,38
Typ motoru	Alsthom TH 575	Alsthom TH 563
Hodinový výkon (kW)	29	43
Brzdy	?	?
Míst k sezení/celkem	30/45	27/37
Provozy	Marseille (Aubagne – Cuges) 3	Marseille (Aubagne – Cuges) 3
Celkem provozováno vozů	3	3

O.T.C. 1, O.T.C. 2, O.T.C. 3, O.T.C. 4 a O.T.C. 5

Jedním z prvních trolejbusů, který opustil dílny mladé společnosti VETRA, byl typ O.T.C. 1. Jeho dřevěná karoserie i podvozek pocházely od francouzského výrobce De Dion-Bouton (1883–1932). Vstup do vozu se děl přes zadní otevřenou plošinou.

Trolejbus zamířil do třetího největšího alžírského města Constantine, ve kterém VETRA od roku 1926 předělávala trolej místní tramvajové tratě na trolejbusovou. Do provozu vstoupil roku 1928 a vyřazen byl roku 1947.

V dalších letech si pak Constantine pořídila 6 vozů víceméně stejné koncepce, které se vyznačovaly velmi hranatými dřevěnými karoseriemi s otevřenou zadní plošinou. Dva vozy byly typu O.T.C. 2, další čtyři typu O.T.C. 3.

Roku 1932 dodala VETRA témuž zákazníkovi ještě čtyři trolejbusy s na místě zhotovenou uzavřenou kovovou skříní a opatřené středovou nástupní plošinou. V tomto případě byl už vzhled vozidel, označených jako typ O.T.C. 4, o něco dynamičtější. Roku 1934 ještě došly další vozy podobné typu O.T.C. 4, tentokrát však karoserii dodal rouenský podnik Le Bastard.

Typ O.T.C. 2
Roky výroby	1929–30
Výrobce mechanické části	Renault-SCEMIA
Výrobce karoserie	Faurax & Chaussende
Výrobce výzbroje	VETRA
Délka (m)	?
Šířka (m)	?
Výška (m)	?
Hmotnost (t)	?
Rozvor náprav (m)	?
Typ motoru	Alsthom TH 575
Hodinový výkon (kW)	29
Brzdy	?
Míst k sezení/celkem	?
Provozy	Constantine 4 1)
Celkem provozováno vozů	4

1 – Zařazeny pod ev. č. 14–17 v roce 1930, vyřazeny roku 1947. Dřevěná karoserie Faurax & Chaussende. Vchod přes zadní otevřenou plošinu.

Typ O.T.C. 4
Roky výroby	1932
Výrobce mechanické části	Renault-SCEMIA
Výrobce karoserie	lokální výroba
Výrobce výzbroje	VETRA
Délka (m)	?
Šířka (m)	?
Výška (m)	?
Hmotnost (t)	?
Rozvor náprav (m)	?
Typ motoru	Alsthom TH 505 D
Hodinový výkon (kW)	?
Brzdy	?
Míst k sezení/celkem	?
Provozy	Constantine 4 1)
Celkem provozováno vozů	4

1 – Zařazeny pod ev. č. 23–26 roku 1932, vyřazeny roku 1948. Kovová karoserie se středovou nástupní plošinou.

Trolejbusy O.T.S.C. / O.T.S.M.

Pro obsluhu tratí Chambéry – Challes-les-Eaux – Chignin a Moûtiers – Brides-les-Bains – Le Villard-du-Planay otevřených v roce 1930 (a uzavřených v letech 1955, resp. 1965) si departement Savojsko zažádal u Vetry výrobu 16 elektricky poháněných vozidel:

• 4 trolejbusy typu OTSC pro Chambéry;
• 8 trolejbusy typu OTSM pro Moûtiers;
• 4 elektrické trolejové kamiony pro Moûtiers.

Odběr proudu se u těchto vozidel odehrával ještě prostřednictvím kladky (podobně jako tramvaj) a nikoli botkou (smykadlem).

Všechna tato vozidla byla stavěna na šasi Renaultu PY doplněného o karoserii SCEMIA, která byla u trolejbusů řešena v oplechovaném dřevě a u kamionů v ocelovém plechu a dřevě. Výzbroj byla identická s trolejbusy departementu Bouches-du-Rhône, využit byl však trakční motor Alsthom TS 506 o výkonu zhruba 43 kW (ve zdrojích se objevuje i hodnota 42 kW, takže nelze přesně určit), přičemž rozpětí hospodárných rychlostí bylo situováno mezi 15 a 46 km/h.

Typ O.T.S.C. nabízel 24 míst k sezení a 16 míst ke stání a nadto byl ještě uzpůsoben pro tažení přívěsu s cestujícími. Typ O.T.S.M. byl naproti tomu menšího rozměru a s kratším rozvorem, aby se mohl přizpůsobit klikatosti trasy vedené v horách. Tři trolejbusy OTSM prošly v letech 1936–1937 modernizací, při níž získaly ocelovou skříň od firmy Le Bastard sídlící v Rouenu, která byla opatřena čtyřdílnými dveřmi za první nápravou.

Kamiony se sníženým podvozkem PY měly dřevěnou plošinu s bočnicemi, jejich zadní náprava ale vykazovala odlišný převodový poměr. Po připojení k dieselovému generátoru o výkonu 6 kW (při dodávaném proudu 55 A a napětí 80 V) namontovanému na jednonápravový přívěsný vozík byly kamiony schopny jezdit se staženými sběrači, a obsluhovat tak areály hutnických závodů, nebo nakládkové rampy nádraží Moûtiers, které spadalo do sítě železniční společnosti PLM (Compagnie des Chemins de fer de Paris à Lyon et à la Méditerranée).

Typ O.T.S.M.
Roky výroby	1930
Výrobce mechanické části	Renault-SCEMIA
Výrobce karoserie	SCEMIA
Výrobce výzbroje	VETRA
Délka (m)	6,50
Šířka (m)	2,35
Výška (m)	?
Hmotnost (t)	6,2
Rozvor náprav (m)	4,38
Typ motoru	Alsthom TS 506
Hodinový výkon (kW)	cca 43
Brzdy	?
Míst k sezení/celkem	21/40
Provozy	Moûtiers – Le Villard-du-Planay (Savojsko) 8 1)
Celkem provozováno vozů	8

1 – Vedeny pod ev. č. M1–M8. Vyřazeny roku 1948.

Typ O.T.S.C.
Roky výroby	1930
Výrobce mechanické části	Renault-SCEMIA
Výrobce karoserie	SCEMIA
Výrobce výzbroje	VETRA
Délka (m)	8,53
Šířka (m)	2,35
Výška (m)	?
Hmotnost (t)	6,20
Rozvor náprav (m)	5,25
Typ motoru	Alsthom TS 506
Hodinový výkon (kW)	cca 43
Brzdy	?
Míst k sezení/celkem	24/40
Provozy	Chambéry – Chignin (Savojsko) 4
Celkem provozováno vozů	4

Typ O.T.C. 1
Roky výroby	1928
Výrobce mechanické části	De Dion-Bouton
Výrobce karoserie	De Dion-Bouton
Výrobce výzbroje	VETRA
Délka (m)	?
Šířka (m)	?
Výška (m)	?
Hmotnost (t)	?
Rozvor náprav (m)	?
Typ motoru	Alsthom TH 575
Hodinový výkon (kW)	29
Brzdy	?
Míst k sezení/celkem	?
Provozy	Constantine 1 1)
Celkem provozováno vozů	1

1 – Veden pod ev. č. 13. Dřevěná karoserie. Vchod přes zadní otevřenou plošinu. Dvojí způsob odběru proudu přes sběrače Delachaux a vozík Cedes-Stoll. Vozík byl využíván na původních úsecích tamní sítě, které byly postupně konvertovány na klasickou trolejbusovou dráhu. Ve chvíli, kdy trolejbus přejížděl na konvertované či nově stavěné trolejbusové úseky, byl vozík sklopen a namísto něj se uplatnily nové sběrače.

Typ O.T.C. 3
Roky výroby	1931
Výrobce mechanické části	Renault-SCEMIA
Výrobce karoserie	Faurax & Chaussende
Výrobce výzbroje	VETRA
Délka (m)	?
Šířka (m)	?
Výška (m)	?
Hmotnost (t)	?
Rozvor náprav (m)	?
Typ motoru	Alsthom TH 575
Hodinový výkon (kW)	29
Brzdy	?
Míst k sezení/celkem	?
Provozy	Constantine 2 1)
Celkem provozováno vozů	2

1 – Zařazeny pod ev. č. 19–20 roku 1931, vyřazeny roku 1947. Karoserie dřevěná Faurax & Chaussende. Vchod přes zadní otevřenou plošinu.

Typ O.T.C. 5
Roky výroby	1932
Výrobce mechanické části	Renault-SCEMIA
Výrobce karoserie	Le Bastard
Výrobce výzbroje	VETRA
Délka (m)	?
Šířka (m)	?
Výška (m)	?
Hmotnost (t)	?
Rozvor náprav (m)	?
Typ motoru	Alsthom TH 505 D
Hodinový výkon (kW)	?
Brzdy	?
Míst k sezení/celkem	?
Provozy	Constantine 4 1)
Celkem provozováno vozů	4

1 – Zařazeny pod ev. č. 27–30 roku 1934, vyřazeny okolo roku 1950. Kovová karoserie se středovou nástupní plošinou.

Konec 2. dílu.

Úvodní díl zde. Další, třetí díl zde. Čtvrtý díl zde. Pátý díl zde. Šestý díl zde. Sedmý díl zde. Poslední díl zde.

Text: Georges Muller, Vít Hinčica