Společnost Solaris Bus & Coach (člen španělské skupiny CAF) se pochlubila prvními záběry nových elektrobusů pro Spojené státy americké. Jejich prvním zákazníkem se má stát dopravce King County Metro, který hodlá vozidla nasadit do provozu v Seattlu. Prezentované elektrobusy byly kompletně vyrobeny v Polsku, do budoucna ovšem Solaris předpokládá, že by došlo ke spuštění montáže vozidel přímo v USA.
Na rozdíl od trolejbusů pro kanadský Vancouver, které z velké části vycházejí z původního evropského konceptu Trollina, jsou elektrobusy pro USA zcela novou platformou vyhotovenou na míru dle odlišné americké legislativy. Na rozdíl od trolejbusů nejsou ani 100% nízkopodlažní, naopak je použita pro americkou MHD typická verze low entry (LE).
Trojice Solarisů pro USA, z nichž u prostředního byl použit i typický držák na kolo na předním čele. (zdroj: Solaris Bus & Coach)
Solaris uzavřel první smlouvu na dodávku vozidel dne 20. 12. 2024 s tím, že zahrnovala dva vozy o délce 40 stop (12,77 m) a dva vozy o délce 60 stop (18,9 m). Navíc bylo možné přikoupit v rámci opce dalších až 12 vozidel (6+6). Za čtyři vozidla má King County Metro zaplatit 5 770 500 $ bez daně (zhruba 121 mil. Kč), konkrétně má jeden takřka 13m vůz vycházet na 1 221 960 $ (okolo 25,74 mil. Kč), a ten téměř 19m na 1 663 290 $ (cca 35,05 mil. Kč).
V září 2025 se dočkal Solaris další objednávky, tentokrát na šest elektrobusů (3+3), a to ze San Francisca. Nešlo ale o zcela nový kontrakt, nýbrž o využití původní opce pro Seattle na základě trojstranné dohody mezi výrobcem a oběma provozovateli. Cena oproti vozům pro Seattle poskočila na 1 406 196 $ (cca 29,62 mil. Kč) za 13m elektrobus a 1 858 706 $ (přibližně 39,16 mil. Kč) za 19m elektrobus. Ani v jednom případě přitom na nákup nejsou používány federální prostředky, takže Solaris nemusel splňovat parametry zákona známého jako „Buy America“, který stanovuje vysoké procento podílu lokálních dodávek a montáže.
Pohled na uspořádání komponentů na střeše vozidel. (zdroj: Solaris Bus & Coach)
Elektrobusy mají oproti evropské verzi také větší šířku (2,59 m), výška pak činí 3,43 m. Obsaditelnost u 13m modelu má být pouze 40 sedících a 19 stojících, u kloubového pak 61 sedících a 62 stojících.
Nápravy má dodávat ZF, přičemž přední má být typu ZF RL 82 A a zadní ZF A133 (střední u článkové verze pak má být typu ZF AV133). Baterie budou na bázi článků LFP (lithium-železo-fosfát), sám Solaris je má označovat jako typ „Solaris LFP HE“. V jednom boxu budou umístěny baterie o kapacitě elektrické energie 176 kWh, přičemž 13m vůz má mít tři tyto boxy (celkem tedy 528 kWh), u 19m má jíž o čtyři (celkem tedy 704 kWh). Nabíjení baterií má probíhat standardně skrze dvojici nabíjecích konektorů v zadní části vozu (na každé straně vozu bude umístěn jeden). Požadovaný dojezd na jedno nabití ze strany zákazníků činil min. 250 km (přesněji 257 km, resp. 160 amerických mil).
Záběr z interiéru odhaluje, že jde o klasickou „americkou“ koncepci městského částečně nízkopodlažního vozu low entry (LE). (zdroj: Solaris Bus & Coach)
U dodavatele elektrické výzbroje uváděl dříve Solaris dvě alternativy – polský MEDCOM a britskou firmu BAE Systems. Stejně tak byly uváděny dvě alternativy ve vztahu k motorům – TSA (HD.T3+) a GPM (GPM-12), přičemž u článkového modelu mají být jako hnací řešeny druhá i třetí náprava. Jaké verze výzbroje a motorů byly použity na prvních vyrobených kusech, prozatím není jasné. Zajímavostí je maximální rychlost, která má činit až 105 km/h (65 mph).
Premiéra amerického provedení je naplánována na výstavu APTA Expo v Chicagu ve dnech 5. až 7. 10. 2026. Do konce roku by pak měla proběhnout dodávka do Seattlu, San Francisco by se mělo dočkat svých vozů na jaře 2027.
Print Screen z prezentačního krátkého videa Solarisu ukazující trojici elektrobusů pro americký trh. (zdroj: Solaris Bus & Coach)
