10 let, 1 měsíc a čtyři dny. Tak dlouho se dařilo udržovat provoz tramvají ve Washingtonu, D.C. Naposledy svezly cestující dne 31. 3. 2026. Tuto příležitost si nenechala ujít celá řada občanů města, z nichž mnozí využili služeb tramvaje poprvé (a současně naposledy) v životě. Loučení s tramvajemi se neslo převážně v ironickém duchu, což příhodně rámovalo zpackaný projekt.
Tramvajím ve Washingtonu, D.C., jsme se na našem webu věnovali opakovaně. Připomeňme proto pouze ve stručnosti, že po letech plánování a budování se podařilo se zpožděním uvést do provozu v únoru 2016 pouze jedinou linku o délce 3,9 km, která byla jen částí původně plánované trasy a její koleje vedly prakticky „odnikud nikam“. To nejlépe ilustrovaly počty přepravených cestujících – přestože bylo svezení tramvají zdarma, průměrné vytížení na spoj činilo pouhých 12 osob.
Město muselo ročně dotovat provoz tramvají částkou okolo 10 mil. dolarů (v době uzavření provozu se hovořilo dokonce o 12 mil. dolarů) a plány na prodloužení ke stanici metra, aby tramvaj získala alespoň nějaký smysl, smetlo nakonec ze stolu. V květnu 2025 bylo rozhodnuto, že tramvaje budou zrušeny v roce 2027, v říjnu loňského roku byl termín zkrácen už na 31. 3. 2026 s tím, že už od 4. 1. 2026 došlo k výraznému omezení provozu (původní 12minutový interval nahradil 20minutový).
Veřejnost pojala rozloučení s tramvajemi jako veselou tryznu. Řada občanů se oblékla do černého a nechyběly ani „smuteční projevy“. Ty vystihovaly, jaký vztah si místní k tramvaji za deset let jejího provozu vytvořili. Jeden příklad za všechny: „Měli jsme tě rádi — a zároveň jsme tě nesnášeli. Zbožňovali jsme tě — a přitom tě i nenáviděli. Budeš mi chybět? Samozřejmě, že ne. Nikdy mi nebudeš chybět.“
Častým terčem oprávněné kritiky bylo v minulosti i šnečí tempo, kterým se tramvaje po své trase ploužily. To dalo v minulosti vzniknout amatérskému závodu, kdy se běžci rozeběhli společně s tramvají a pokusili se doběhnout na druhý konec linky dříve, než tam dojela. Nutno říci, že nemálu z nich se to podařilo. Během Covidu-19 a po něm byla tato tradice přerušena, ale 31. 3. 2026 se závodníci opět sešli, aby si s tramvají naposledy zaběhali. Tramvaj tentokrát zvládla cestu za 14 minut a 51 vteřin, což bylo o téměř 6 minut méně, než bylo obvyklé, a tak se alespoň tentokrát tramvaj dočkala vítězství.
Jako poslední zatáhl do vozovny vůz United Streetcar 100 ev. č. 201, který opustil konečnou za nádražím ve 22:40. Následně se vrata vozovny zavřela a provoz zůstal už jen na bedrech autobusů.
Umělá inteligence ovládla už i leták nabízející zájemcům tramvaje v aukci. Výsledkem je prapodivný slepenec vozidla připomínajícího vzdáleně české Trio. (zdroj: DC Government)
Flotila všech šesti tramvají, z nichž tři reprezentují typ Inekon Trio 12, zatímco zbylé tři zastupují typ United Streetcar 100, je nyní k mání v rámci elektronické aukce. Všechny tramvaje mají alespoň částečně český původ. Tramvaje Trio 12 byly vyrobeny kompletně v ČR v roce 2007, vozy United Streetcar sice byly vyrobeny v roce 2013 v Oregonu, ale na základě licence poskytnuté Škodou Transportation (jde o kopie vozů Škoda 10T).
Prohlídka tramvají je možná dne 15. 4. 2026 v rámci pořádání tzv. Industry Day. Aukce bude probíhat online na webových stránkách města, kde tramvajím budou dělat společnost vyřazené počítače, staré bankovky a mince i automobily. Prozatím není známo, jaká bude vyvolávací cena, ani kdy bude aukce ukončena.
Město si je vědomo toho, že tramvaje mohou přilákat fanoušky dopravy – ty tak mezi potenciálními kupci uvádí v letáku k aukci na prvním místě (za nimi jsou pak zmíněna muzea). Tramvaje ovšem nejsou v nejlepší kondici. Ačkoli byly v provozu jen deset let, jejich údržba pokulhávala, vozidla byla viditelně omlácená od neustálých „ťukanců“ s automobily a s ohledem na sociální skladbu cestujících značně trpěl i přes nízký počet přepravovaných osob interiér. Současně panují problémy s obstaráváním náhradních dílů – United Streetcar i Inekon potkal totiž stejný osud, když obě firmy nakonec zbankrotovaly.
Je tedy otázkou, kolik zájemců působících mimo oblast zpracování druhotných surovin bude mít o tramvaje zájem. Nákup vozů některým z jiných tramvajových dopravců pro další užití se nepředpokládá, protože tramvaje nebyly vybaveny elektrickou plošinou pro vozíčkáře a zařazení takových vozů do provozu v jiných městech USA je prakticky nemožné. Současně konstrukce vozidel doplnění takové plošiny neumožňuje. Ceněné by ale mohly být alespoň jako zdroje náhradních dílů.
