Jak slíbil, tak učinil. Curyšský městský dopravní podnik VBZ (Verkehrsbetriebe Zürich) počátkem letošního roku oznámil, že nevyužije opce na nákup dalších elektrobusů od MANu a trolejbusů od HESSu, protože nebyl spokojen s kvalitou dodávaných vozidel. Namísto toho vypsal soutěž novou, v níž cíleně umožnil participaci i výrobcům z Číny.
Z celkového počtu 124 vozidel, která mohl teoreticky MAN dodat do Curychu na základě vítězství v tendru z roku 2021, bylo dodáno do Curychu jen 44 elektrobusů, které se potýkaly s řadou technických nedostatků, především v oblasti podvozku, topení a dveří, ale týkaly se také dodané nabíjecí infrastruktury, která přitom pocházela od dalšího významného evropského producenta – od Siemensu.
Soutěž na nové trolejbusy byla svým rozsahem ještě větší a zahrnovala dodání až 166 vozů v kombinaci dvou- a tříčlánkových vozů. Vítězem se stal v roce 2022 domácí HESS, který měl v rámci první objednávky dodat 13 + 13 vozů od každého provedení, avšak dodávky se oproti smluvnímu termínu opozdily. I dodané trolejbusy navíc vykazovaly opakované závady, jež se týkaly vedle topení a ventilace také sběračové soustavy či elektrické výzbroje.
MAN i HESS dostaly od VBZ několik měsíců na opravu uvedených problémů, ale ani jeden z producentů to dle představ provozovatele nezvládl. Když ani výstražný šach nezabral, přišel na řadu mat – dopravce VBZ veřejně oznámil, že žádná další vozidla z opcí nepořídí a vypsal dne 27. 2. 2026 soutěž na dodání až 100 elektrobusů, v níž bylo navíc možné alternativně nabídnout i 100 trolejbusů (50 dvoučlánkových a 50 tříčlánkových).
Dne 29. 7. 2026 bylo oznámeno, že bylo schváleno financování pro pořízení prvních 20 nových elektrobusů, z toho 12 má dodat Daimler Buses (resp. jeho švýcarské zastoupení z Winterthuru) v článkovém provedení (eCitaro G) a 8 připadá na francouzské zastoupení čínského Yutongu (Yutung U12).

Dodávky vozů MAN Lion’s City 12E a 18E skončily neslavně. Z Polska nicméně i tak zamířilo do Curychu 44 vozů. (foto: MAN Truck & Bus)
Právě vítězství čínského výrobce aktuálně švýcarskými médii rezonuje, protože jde o vůbec první úspěch Yutongu ve veřejné zakázce ve Švýcarsku, které si svůj trh jinak důsledně chrání. Kombinace nízké kvality i vysokých cen úzkého spektra dodavatelů ale vedla k tomu, že Curych svou soutěž otevřel prakticky všem. Jde o neskrývaný políček tradičním dodavatelům, kteří čínské konkurenci zoufale nestíhají. Otázkou je, zda bude takový políček k probrání stačit a jaké může vyvolat další reakce trhu (zvýšení zájmu o čínské výrobky u dalších provozovatelů). Čím více je trh monopolizován – a ten švýcarský především v trolejbusech je –, tím více zaostává technicky, cenově i v oblasti péče o zákazníka. Sesunutí molochů na hliněných nohou pak může být překvapivě rychlé.
V Curychu se prozatím jedná jen o osm vozů 12m délky, i když v médiích lze narazit na fantaskní titulky, že Yutong může dodat až 88 elektrobusů. To je sice teoreticky pravda, platilo by to ale pouze v případě, že by Curych nevyužil v budoucnu už žádnou část z opce na kloubové vozy, což je vysoce nepravděpodobné. Zakázka byla celkově na 100 vozů, s oběma dodavateli byly uzavřeny rámcové smlouvy a záleží jen na VBZ, jak bude do budoucna ze smluv čerpat (tj. jaký bude výsledný poměr mezi 12m a 18m elektrobusy).
Curyšský DP prozatím nesdělil, jaké byly další nabídky v soutěži, zda někoho vyloučil, ani jaká je cena za vozidla v jednotlivých částech zakázky. Uvedl pouze, že za všech 20 vozů (osm Yutongů U12 a tucet eCitar G) má zaplatit přibližně 17 mil. franků (cca 442 mil. Kč). Elektrobusy mají být dodány ve druhé polovině roku 2027, opce bude využita až po odzkoušení vozidel v provozu.
Nejasné prozatím zůstává, zda Yutong nabídl v soutěži i dodávku trolejbusů, ačkoli by tak byl patrně schopen učinit jen v polovině zakázky, tj. v části na dodání dvoučlánkových vozů. Tříčlánkovým modelem pro Evropu Yutong prozatím nedisponuje, Daimler pak nevyrábí trolejbusy vůbec.