Menu

Lanovka v Constanțě a její finanční problémy

Pohled ve směru k severní stanici.
Pohled ve směru k severní stanici.
Stáhnout PDF
Ostatní
17. 07. 2020 10:11
Vít Hinčica
9 minut čtení

O známém rumunském letovisku Mamaia ležícím na severním okraji města Constanța už slyšel zřejmě každý a stejně tak není neznámou, že se nad hlavami rekreantů tohoto letoviska prohání od roku 2004 kabinky visuté lanové dráhy. Co už ale neví téměř nikdo, je to, že má tato lanová dráha vleklé finanční problémy. Tento příspěvek budiž dalším varováním pro všechny komunální politiky, kteří namísto střízlivého hodnocení situace a řešení reálných problémů míní předkládat vize na realizaci podobně nákladných staveb s ujišťováním o příchodu davů nadšených cestujících.

Mapka s vyznačenou trasou lanovky. V nejvyšším bodě dosahuje lanovka výšky 50 m. (zdroj: Google Maps)

Trolejbusy ne, tramvaje ne, lanovku ano

V Constanțě jezdily v minulosti jak tramvaje (1984 až 2008), tak trolejbusy (1959 až 2010), oba dva druhy dopravy se ovšem z města pro svou nepopularitu v očích roku 2000 poprvé zvoleného a až do roku 2015 sloužícího primátora Radu Ștefan Mazăreho rychle odporoučely a jejich místo zaujaly autobusy. Je přitom zajímavé, že trolejbusová i tramvajová síť byly dobře rozvinuty a jejich stav nebylo v souhrnu možno hodnotit jako katastrofický, navíc ve druhé polovině 90. let se podařilo získat pro constanțský tramvajový provoz ojetiny z různých německých měst (rozsah sítě v roce 1999 zde). Na opravu drážní infrastruktury a vozidel se však v tomto století město neobtěžovalo peníze ani najít, zatímco na nákup autobusů s nižší životností a jejich pohonné hmoty se finance dosud vždy nějak našly. Stejně tak se ve veřejné kase našly na počátku tohoto století peníze i na výstavbu turisticky orientované lanové dráhy. 

První galerie zachycuje jižní stanici zvanou Stație Pornire Perla a její okolí.

 

Lanovka byla zřízena na úseku o délce 2017 m a stála 3,5 mil. EUR (cca 112 mil. Kč v roce 2004), což možno označit při tehdejších cenách za dobrou cenu. Vytvořena byla jen se dvěma koncovými stanicemi a otevřena byla 16. července 2004. Lanovku postavil rakouský Doppelmayr. Za společností SC Telegondola Mamaia SRL, která byla investorem lanovky a je jejím vlastníkem i provozovatelem, stojí společnost SC Mamaia SA s 53,49% vlastnickým podílem a radnice Constanțy s podílem 46,51 %. Za společností SC Mamaia SA pak stojí rumunské ministerstvo turismu mající více než 96 % akcií a několik dalších investorů. 

Druhá galerie ukazuje snímky z cesty ve směru od jižní k severní stanici. 

Už na počátku tohoto století bylo jasné, že projekt mamaiské lanovky bude jen stěží finančně udržitelný, neboť pro dosažení hranice rentability se počítalo se 4 000 cestujícími každý den po dobu alespoň tří měsíců v roce, což byla poněkud chiméra. I dnes totiž do Constanțy letadla se zahraničními turisty létají v minimálním počtu, přičemž ne všichni míří do Mamaie, a tak je otázkou, odkud by se pasažéři lanovky v takovém množství den za dnem rekrutovali, protože pro Rumuny byla cena jízdného v lanovce vždy spíše vyšší a obecně se dá soudit, že jen málokdo má důvod vozit se lanovkou umístěnou na okraji města, byť s překrásným výhledem, vícekrát v životě. I kdyby panovalo krásné počasí po celou letní sezónu, stejně se vnucuje otázka, zda by se nějaké davy dlouhodoběji v gondolách koncentrovaly, neboť kabinky nejsou klimatizované a už při zhruba 25 stupních začíná být uvnitř nich značné horko. Provozovat lanovku mimo letní sezónu se přitom nevyplácí, protože Mamaia je v tu dobu spíše liduprázdná, a tak lanovka vyjížděla pravidelně mimo hlavní sezónu spíše jen výjimečně (například okolo 1. května). 

Společnosti SC Telegondola Mamaia SRL se každopádně podařilo obtíže se zajištěním výdělku alespoň na pokrytí svých nákladů několik let maskovat. To až s příchodem ekonomické krize vyšlo najevo, že jí hrozí krach. Již zmiňovaný opakovaně zvolený primátor Radu Ștefan Mazăre (ve funkci 2000–2015), iniciátor lanovky a zároveň „kat“ trolejbusů i tramvají, kterého v roce 2019 soud první instance poslal na téměř 10 let do vězení za korupční jednání, zneužití úřadu a machinace s pozemky právě v oblasti Mamaie, totiž musel požádat radní o přefinancování dluhu, načež se o problémech lanovky média dozvěděla více.

Zatímco v sezóně 2008 lanovka přinesla tržby ve výši 3,15 mil. RON (necelých 20 mil. Kč), v sezóně 2009 jen 2,6 mil. RON (cca 15 mil. Kč), a tak SC Telegondola Mamaia SRL argumentovala tím, že pokleslé tržby sice umožňují uspokojit další splátku ve výši 450 tisíc eur bance, ale už by se nedostalo na úhradu dalších závazků. Dalo by se sice argumentovat tím, že přišla světová hospodářská krize, která tržby ovlivnila negativním směrem, nicméně ta jen ve skutečnosti odhalila vratkost celého projektu, protože tržby nebyly nikdy nijak závratné a třeba v roce 2011 přišly tržby daleko nižší, a to jen ve výši 2 mil. RON, přičemž je úsměvné, že rok 2011 provozující společnost hodnotila jako dobrý, zatímco o roce 2009 hovořila jako o nepovedeném, ačkoli tržby byly vyšší (aneb kdo by si to pamatoval…). Tak jako tak v onom roce 2011 lanovka zaměstnávala 11 lidí nastálo a v sezóně až dalších cca 15 osob k tomu. Je tedy jasné, že onech 2 mil. RON tržeb sotva stačilo na uhrazení provozních nákladů, neboli investice do lanovky se nikdy nemohly zaplatit a ani se za dobu její životnosti už nezaplatí, přičemž lanovka sotva v nějakém roce vyprodukuje alespoň malý zisk. 

Rok 2009 měl být dle slibů primátora Mazăreho tím, kdy bude splacen bankovní úvěr ve výši 3 mil. EUR vzatý u Unicredit Ţiriac Banc, ale nestalo se tak, proto bylo dohodnuto odložení splácení 1,2 mil. EUR do roku 2016. Nicméně provozující společnost byla v dalších letech schopna vrátit bance Unicredit Ţiriac Banc jen pár set tisíc eur a závazky přestala plnit i vůči státu. Dne 3. ledna 2012 pak na sebe u constanțského soudu podala SC Telegondola Mamaia SRL žádost o otevření insolvenčního řízení, neboť předmětné bance dlužila na splátce úvěru okolo 1 mil. eur (tehdy 4,7 mil. RON, cca 25,5 mil. Kč) a Národnímu úřadu daňové správy (ANAF) okolo 600 tisíc RON (cca 3,5 mil. Kč). Tehdejší ředitel SC Telegondola Mamaia SRL tehdy uvedl, že hledají řešení s radnicí, jinými slovy se řešilo, jak získat další peníze z věřejných penězovodů. 

V insolvenčním řízení se pak společnost skutečně ocitla a měla z něj vyjít roku 2015, avšak mezitím ještě stihla kupit další dluhy, např. vůči některým zaměstnancům či dodavateli energie (na počátku ledna 2014 dlužila v souhrnu už 6 602 625,86 RON, tj. o cca více než 5 milionů než roku 2012). Dohledu ze strany státní správy se dle dostupných informací měla SC Telegondola Mamaia SRL zbavit až v říjnu 2019, kdy soud rozhodl o tom, že došlo k její vyžadované reorganizaci, a případ je tak možné uzavřít.

Poslední galerie ukazuje severní stanici, která nese název Stație Terminus Albatros, a také pár snímků lanové dráhy z povrchu zemského.

Ukončení insolvence bylo ovšem poněkud podivné. Banka byla uspokojena firmou SC Mamaia SA, která peníze získala ze státního rozpočtu, SC Mamaia SA ale následně začala uplatňovat pohledávku vůči SC Telegondola Mamaia SRL, kde byla dalším spoluvlastníkem už jen radnice města. Celý příběh měl skončit právě v roce 2019, dokdy měla SC Telegondola Mamaia SRL uspokojit svého věřitele, SC Mamaia SA, nicméně přesné zprávy o tom, jak se s penězi daňových poplatníků zacházelo, chybí. 

Sečteno podtrženo, celou lanovku nakonec zaplatily peníze daňových poplatníků, kteří se složili i na úroky z prodlení, přičemž investice slouží lidem v souhrnu jen zhruba čtyři měsíce v roce a má problém si vydělat alespoň na pokrytí nákladů. Bývalý primátor se snažil žádat o politický azyl na Madagaskaru, což se mu nepodařilo, protože byl odsud extradikován, a letos v lednu mu odvolací soud vězení potvrdil. Symbol Mamaie sice sezónu v roce 2020 zahájil, a to 1. července 2020, poptávka po přepravě ovšem není vůbec vysoká, a proto je jen otázkou, kdy se opět budou řešit napjaté finance tohoto podniku.  

Trolejbusy už 10 let nejezdí, nějaké památky po nich ale dosud zůstávají. Trolejbusy i tramvaje byly zrušeny v rámci programu „Rehabilitace veřejné dopravy“, který roku 2003 spustil tehdejší primátor, jenž považoval trolejbusy i tramvaje za zastaralé, a dal raději přednost autobusům, které ovšem životnímu prostředí nijak nepřispěly (kupovány byly nejprve běloruské, poměrně „čoudící“ MAZy, a poté především turecké ISUZU) a městské kase také ne. Povšimněme si, že troleje, které jsou některými kritizovány jako neestetický prvek, sice z této ulice zmizely, ale nadále při ní vidíme spoustu různých drátů a kabelů; toto je ovšem nejen případem této ulice, ale většiny města. Otázkou tedy je, čeho bývalý primátor, jenž momentálně sedí za mřížemi, pro město zrušením pozemní drážní dopravy dosáhl. 

Dodejme, že jízdné v jednom směru činí už několik let 20 RON (cca 112 Kč) a je možné jej platit bankovní kartou. Cestující mají na výběr z červených a žlutých kabinek. Lanovka nyní jezdí od 9:30 do 23:15, proto je vhodná i na romantické noční výlety. Otevřena bývala v posledních letech různě, nepřetržitě ale jezdívala od počátku června do poloviny září a denní otevírací doba bývala kratší než dnes. Jedna cesta trvá osm minut, přičemž výhledy jsou velmi zajímavé. Mnohem méně zajímavé jsou už ale pláže, které všudypřítomným nepořádkem přilákají zřejmě jen ty otrlejší rekreanty, a ulice Constanțy, jež působí tak nějak z přelomu 80. a 90. let minulého století. Tak aspoň že ta lanovka ještě jezdí…

 

Foto: autor

 

Podobné články