Výrobce kolejových vozidel Bombardier Transportation má mít nového majitele. Do finále měla dospět dohoda mezi francouzským Alstomem a kanadským výrobcem o prodeji většinového podílu celé divize Bombardier Transportation.
Bombardier Transportation vznikl v Kanadě v roce 1974 a v průběhu let postupně expandoval do dalších zemí. Do Evropy pronikl již v 80. letech po první akviziční činnosti v Belgii. Následovaly koupě dalších podniků ve Francii a v Německu, opravdovým zlomem se ale stal až rok 2001, kdy Bombardier převzal od Daimleru (potažmo Chrysleru) divizi Adtranz, což byl v té době největší producent kolejových vozidel v Evropě. Tím se i Bombardier vyšvihl do čela nejvýznamnějších producentů dopravních prostředků na kolejích. Jelikož byl Adtranz gigant a Bombardier již předtím v Evropě působil, bylo nutné rozhodnout, které podniky budou dále zachovány a které budou muset být uzavřeny. V roce 2004 se tak rozeběhla první vlna restrukturalizace společnosti, která se zdála být úspěšně završena o pár let později. Další vlna ale přišla v roce 2014.
Bombardier se tehdy nejen špatně vyrovnával s prošlou finanční krizí, ale především jej potápěla jeho nosná divize v podobě výroby letadel. Vývoj letadel nové řady C se totiž dostával do červených čísel a současně do skluzu, čímž byla ztráta ještě více prohlubována. V roce 2015 firma dokonce oznámila, že její pozice byla v jeden okamžik natolik špatná, že dokonce zvažovala ochranu před věřiteli – jinými slovy, že se ocitla na pokraji bankrotu. Stejná situace se měla opakovat i o rok později. Peníze se nakonec podařilo sehnat rozprodejem části majetku. 30 % divize kolejových vozidel například koupila společnost „Caisse de dépôt et placement du Québec“, což je fakticky státní podnik (státu Québec, tedy jedné z provincií Kanady). Další prostředky byly získány prodejem vývoje letadel série C. Plánovanou chloubu výrobce, která firmu téměř potopila, koupil Airbus, který získal v roce 2017 nejprve 50% podíl v programu a později převzal i zbytek.
Ani to ale nestačilo. Kolejová divize, která měla také svoje problémy (například v Rakousku nedokázala včas zajistit dodávky tramvají pro Vídeň i Innsbruck), musela v rámci skupiny reagovat škrty, které měly firmu jako celek podpořit. Giganta tak čekalo několik let táhnoucí se restrukturalizace, která pochopitelně narážela na zájmy odborových skupin v jednotlivých závodech, protože se zdálo nevyhnutelné, že některé z továren Bombardieru budou uzavřeny.
Pozici Bombardieru mohl ještě více zkomplikovat nárůst v konkurenčním prostředí. Na evropském trhu totiž o možnosti spojení svých divizí kolejové dopravy jednali francouzský Alstom s německým Siemensem (poté, co ztroskotala předchozí jednání mezi Siemensem a Bombardierem). Vzniklý „supervýrobce“ měl být schopen lépe reagovat na konkurenci čínských producentů, zároveň by ale upozadil ostatní menší producenty (mezi nimiž by byl vzhledem k měřítku i Bombardier). Francouzsko-německé spojenectví v kolejovém byznysu ale bylo v únoru 2019 ze strany Evropské komise znemožněno.
Ačkoli probíhaly vzájemné námluvy mezi Alstomem a Siemensem, i Bombardier se snažil s francouzským konkurentem dohodnout na možnosti spojení. Po zamítavém stanovisku Evropské komise na fúzi se Siemensem se vyjednávací pozice Bombardieru značně vylepšila, byť tedy jen z pohledu šancí, protože ostatní výhledy hovořily proti zářivé budoucnosti kanadské firmy. Bombardieru se například výrazně propadala hodnota akcií. Zatímco v dubnu 2019 byla hodnota akcie okolo 3 kanadských dolarů, v říjnu 2019 byla již takřka poloviční a počátkem letošního roku následoval sešup až k jednomu kanadskému dolaru (nyní je hodnota opět mírně nad hranicí 1,5 kanadského dolaru).
Výrobce Bombardier ani Alstom se k dohodě o koupi, která má mít hodnotu 7,6 mld. amerických dolarů (7 mld. euro), prozatím oficiálně nevyjádřili. Předmětem prodeje nemá být 30 % vlastněných provincií Qubéc. Podle některých médií mělo k dohodě dojít již počátkem tohoto týdne (tj. někdy od 10. 2. 2020, jiné zdroje hovoří přesněji o 13. 2. 2020). Také tento kontrakt ale bude muset zřejmě posvětit ještě Evropská komise a lze očekávat, že přinejmenším dojde (podobně jako v minulosti při prodeji Adtranzu Bombardieru) k rozhodnutí přenechat některé produkty jiným výrobcům, aby nebylo dosaženo monopolního postavení na trhu (například v oblasti výroby elektrických jednotek pro železnice).
V případě výroby vozidel pro městskou dopravu by převzetí Bombardieru Alstomem znamenalo především převzetí produktové řady tramvají Flexity. Ty jsou nabízeny momentálně v několika variantách, přičemž základem je model Flexity 2, který je ovšem koncepčně přímým konkurentem modelové řady Alstom Citadis. Pro Drážďany je poté připravována svébytná verze tramvají Flexity (Flexity Dresden) vycházející z původního konceptu Flexity Classic (s otočnými podvozky).
Libor Hinčica
