Menu

V Rakousku vznikl nový trolejbusový provoz. Nákladní

Fotografie z dolu v Eisenerzu prozatím nebyly oficiálně uvolněny, a tak si připomeneme nákladní trolejbusy alespoň ilustračním snímkem sovětského nákladního vozu MAZ-525 z roku 1952 v trolejbusové úpravě. (zdroj: Wikipedia.ru)
Fotografie z dolu v Eisenerzu prozatím nebyly oficiálně uvolněny, a tak si připomeneme nákladní trolejbusy alespoň ilustračním snímkem sovětského nákladního vozu MAZ-525 z roku 1952 v trolejbusové úpravě. (zdroj: Wikipedia.ru)
Stáhnout PDF
Nezařazené
28. 11. 2019 18:45
Redakce
1 minuta čtení

Využití principu trolejbusů pro pohon nákladních vozidel není novinkou. V poslední době šlo asi nejvíce slyšet o elektrifikovaných dálnicích v Německu, kde již byly letos zprovozněny dva ze tří plánovaných testovacích provozů.

Fotografie z dolu v Eisenerzu prozatím nebyly oficiálně uvolněny, a tak si připomeneme nákladní trolejbusy alespoň ilustračním snímkem sovětského nákladního vozu MAZ-525 z roku 1952 v trolejbusové úpravě. (zdroj: Wikipedia.ru)

Chtělo by se říci, že nový trolejbusový provoz je nyní k vidění také v Rakousku, nicméně to není úplně pravda. Na rozdíl od „dálničních trolejbusů“ je totiž rakouská testovací trať součástí uzavřeného důlního areálu, takže zkušební vozidlo si mohou zatím prohlížet jen zaměstnanci dolu a k vidění tedy příliš není.

Nákladní trolejbusy našly největší uplatnění v minulosti v SSSR. I Rakousko ale trolejbusy využívalo pro přepravu nákladů, přičemž systém ve městě Sankt Lambrecht byl ryze nákladní (pomineme-li vnitrozávodní dopravu) a v letech 1945–51 využíval trojici nákladních trolejbusů pro přepravu nákladů od nádraží Marianhof-Sankt Lambrecht do továrny Dynamit Nobel AG, což představovalo vzdálenost cca 8 km.

Nyní se nákladní trolejbus do Rakouska vrátil v podobě jednoho přestavěného silného nákladního sklápěče využívaného v důlní přepravě v dolech v oblasti štýrského Eisenerzu. Přenos elektrického proudu je zajišťován dvojicí sběračů podobně jako u klasického trolejbusu, které jsou namontovány na konstrukci v přední části vozidla. Fotografie prozatím nebyly pro potřeby tisku uvolněny.

Testovací trolejbusová dráha má prozatím délku cca 800 m a vede do táhlého stoupání v povrchovém dole. Jediný přestavěný vůz si pochopitelně zachovává také dieselové pohon, takže není na troleji závislý a jde tedy fakticky o formu hybridního trolejbusu. Předpokládá se, že pokud se v testovací fázi systém osvědčí, mohlo by dojít k jeho rozšíření a přestavbě dalších 6–8 vozů. K zahájení zkoušek s prvním vozem mělo dojít koncem října 2019.  

Libor Hinčica

Podobné články