Jak jsme již avizovali dříve, byla na první zářijovou sobotu Dopravním podnikem Ostrava pořádána akce s názvem „Den ostravských dopraváků“. V jejím rámci byla návštěvníkům z řad široké veřejnosti nabídnuta nejen možnost prohlédnout si různá současná i historická vozidla podniku, ale také poměrně bohatý program. Nejzajímavější atrakcí bylo svezení se trolejbusem po ostravském obvodu Poruba, ve kterém trolejbusy normálně nejezdí.
Trolejbus absolvoval v každou celou hodinu zhruba 4,5 km dlouhé „kolečko“ v trase Dílny DPO – Josefa Skupy – Duha – Heyrovského – Dílny DPO a dobíjel se na trolejbusové stopě v areálu dílen DPO. Během své pouti se míra vybití pohybovala do 20 procent, jedno nabíjení do 100 % pak zabralo v průměru pouhých 7 min. Trolejbus přitom jezdil v provozu obvyklou rychlostí. Z hlediska sklonového se nejednalo o nic náročného, překonat se muselo dohromady jen asi 35 výškových metrů.
Zatímco někteří kolemjdoucí si nového úkazu na ulici vůbec nevšimli či jim byl víceméně lhostejný, u některých vzbudil nepředstíraný údiv, ba i překvapivý úsměv. Uvnitř trolejbusu fungovala klimatizace, která byla při poměrně vysoké venkovní teplotě opravdovým zpříjemněním, přítomný ohleduplný řidič navíc u cestujících pro jistotu zjišťoval, zda skutečně účinkuje. Jízdy s trolejbusem po Porubě tedy dopadly na pomyslnou jedničku.
Pokud jde o celý Den ostravských dopraváků jako takový, dojem z něj je také veskrze pozitivní. V areálu martinovských dílen neustále něco jezdilo, včetně třeba služebních vozidel, takže se člověk mohl najezdit opravdu do sytosti a navíc měl pocit, že se pořád něco okolo děje. Kromě parciálního trolejbusu vyjížděly na totožný okruh kolem Duhy i historické a současné autobusy a na krátký úsek z dílen ke smyčce Martinov pak jezdily různé tramvaje či tramvajové soupravy, z nichž některé překypovaly pasažéry. Je vlastně až překvapivé, že toho tolik současně jezdilo.
DPO si dal práci dotáhnout přes půl města i některé trolejbusy, které nejsou parciální, tudíž areál byl vozidly velmi slušně zaplněn, nepůsobil poloprázdně a byly v něm důstojně zastoupeny všechny tři hlavní prostředky MHD v Ostravě. Návštěvníci dále měli možnost nahlédnout do jedné z hal, ve kterých bylo k vidění zejména jedno z opravovaných vozidel pro švédský Göteborg či tramvaj Inekon Superior. V téže hale se navíc mohli jednak podívat do kanálu, ze kterého mohli obdivovat se žlutou přilbou na hlavě útroby jednoho z Varií, a jednak vystoupat na můstek, odkud byl na přítomné tramvaje výhled seshora. Na jednom z předhalí se mezi dalšími tramvajovými vozidly vyjímala nová tramvaj od Stadlera ev. č. 1707, která uvnitř voněla výrobní novotou.
Ve spolupráci s místním rádiem byla připravena i obvyklá zábava s občerstvením. Je možné, že kdyby byl doprovodný program o něco delší a měl nějaké zajímavé „eso“, lidé by ještě zůstali, neboť tato akce tentokrát nepůsobila monotónním dojmem. Nakonec se však po třetí hodině sám přihlásil o slovo déšť, který dal symbolicky najevo, že se musí končit. Tím se povedený den pomalu uzavíral. Jedinou kaňkou na celé akci tak byli akorát někteří neukáznění návštěvníci, z nichž si někteří trávník podnikových dílen pletli s odpadkovým košem a pár dalších si pro změnu ze sedadel historických vozů učinilo vhodné místo na otírání svých bot. Inu, co je zadarmo…
Text a foto: Vít Hinčica
