Za trolejbusy do Moldavska (3) – Bělce

Třetím dílem našeho seriálu se podíváme do města Bălți, které má svůj český název, byť už poněkud zastaralý, Bělce. Jedná se o třetí největší město Moldavska ležící asi 120 km severozápadním směrem od Kišiněvu a mající okolo 150 tisíc obyvatel.

Jezdí! Jediná “čtrnáctka M” na severu Moldavska zatím odolává náporu cestujících. Dne 2. 1. 2019 byla zachycena na zastávce Centr. (foto: Vít Hinčica)

U autobusového nádraží se 3. 1. 2019 promenádovaly starý a nový trolejbus.

První trať spojující čtvrť Molodovo vesnicko-průmyslového charakteru na jihozápadě města s autobusovým nádražím byla otevřena 26. června 1972 (ne úplně aktuální mapu, ale s celou sítí, možno vidět zde). Její délka byla asi 7,5 km, doprava byla zahajována pomocí trolejbusů ZiU-5D, kterých přišlo téhož roku do města devět. Pro zajištění provozu bylo zřízeno Trollejbusnoje Upravlenije goroda Běl’cy, které prošlo v roce 1992 přeměnou na Municipal’noje predprijatije «Běl’ckoje Trollejbusnoje Upravlenije goroda Běl’cy». Již v roce 1975 mělo město tři trolejbusové linky. Na počátku 90. let působilo ve městě několik desítek trolejbusů, které obsluhovaly 40 km linek.

Obnova vozového parku v důsledku krušných 90. let vázla, takže se trolejbusový provoz začal pomalu utlumovat. Jako první vlaštovka značící naději na změnu špatného trendu se v Bělcích objevil roku 2002 vůz Škoda 14Tr13/6M. Ten dosud ve městě působí, stav jeho interiéru však už uspokojivý není. V letech 2004 a 2005 přišly do města tři vozy BKM 20101, v roce 2008 sedm vozů ВМZ-5298.00, všechny rovněž dosud činné. V roce 2013 získalo město od EBRD úvěr 3 mil. eur, za který si pořídilo 23 vozů BKM 321, které přišly všechny roku 2014. EBRD pak městu ještě udělila grant ve výši 1,6 mil. eur, za který město mohlo zlepšit technické zázemí trolejbusů.

Nutno říci, že peníze od EBRD byly rozumně investovány. Momentálně je v parku evidováno 42 vozidel a všechna jsou funkční. Pravda, 8 jich je značky ZiU a nejstarší je z roku 1979, nicméně před nákupem 23 vozů bylo v inventáři podniku jen 33 provozuschopných vozidel, která většinou pamatovala sovětské časy.

Díky obnovené a posílené flotile bylo možné začít vypravovat více spojů a obnovit i jednu z linek. Už v roce 2015 vzrostl přepravených cestujících meziročně o 29 %. V roce 2019 by se mělo objednat 10 parciálních trolejbusů. Momentálně je délka sítě něco okolo 20 km (v jednom směru).

Večer 2. 1. 2019 u autobusového nádraží a s padajícím sněhem.

V Bělcích mají trolejbusovou dopravu na poměrně vysoké úrovni, byť by mohla být údržba sítě i vozů ještě o něco lepší. Jízdné stojí jako v Kišiněvě jen 2 lei, tj. cca 3 Kč, jízdenky se tradičně prodávají u průvodčích, kteří obvykle nejsou po létech monotónní práce vůbec komunikativní a zpravidla jen trhají lístky a počítají přijaté peníze. Konkurencí jsou trolejbusům maršrutky a také pár městských autobusů (většinou ojetiny Mercedes-Benz), ve kterých je jízdné 3 lei. Hlavním problémem trolejbusů dnes je ale stav silnic, mimo centrum jsou totiž na některých úsecích v žalostném stavu, na čemž mají částečně vinu chybějící finanční prostředky, které by zajistily po letech adekvátní rekonstrukci, a částečně místní betonárka a jiné podniky, jejichž těžká auta do již spravené vozovky vylámala díry. Trolejbusy pak musí jezdit pomalu (linka č. 1 či koncový úsek linek 3 a 5) a překážky v podobě mělkých i hlubokých jam objíždět, čímž se provoz zpožďuje a hrozí riziko kolize s protijedoucími vozidly. Tento problém se radnice snaží řešit, takže se uvidí, k čemu se dospěje. Město každopádně jako takové nicméně překvapilo, a tak nezbývá, než tamním trolejbusům popřát hodně štěstí i do dalších let.

Text a foto: Vít Hinčica

V zaplněné “čtrnáctce”.

Trolejbus české výroby vyjíždí ze zastávky Centr.

Na konečné Basarabia Nord.

Tentýž trolejbus u zastávky Avtovokzal.