Výrobce kolejových vozidel Siemens se pochlubil dalším úspěchem na poli dodávek svých vozů metra. Mnichovský DP (MVG) využil opci na celkem 22 šestivozových jednotek (celkem tedy 132 vozů) typu C2.
Jednotky metra řady C představují nejmladší generaci souprav, jež v mnichovském podzemí slouží. Její vznik je datován už do druhé poloviny 90. let, kdy se Mnichov rozhodoval, zda bude pořizovat třívozové soupravy (s možností spojení do dvouvozového vlaku), anebo šestivozové průchozí v celé délce. Nakonec padla volba na šestivozové provedení. Výběrové řízení na vozidla vyhrál dnes již zaniklý Adtrans, který si vybral Siemens jako dodavatele elektrické části. Prvních 10 souprav (ev. č. 601–610) bylo dodáno v letech 2000 a 2001, dalších 8 (ev. č. 611–618) následovalo v roce 2005. V dalších dodávkách se už ale nepokračovalo a mnichovský DP vypsal namísto toho další výběrové řízení, které však do značné míry specifikaci původních vozů řady C, které začaly být posléze označovány jako typ C1, kopírovalo. Dne 12. 11. 2010 bylo objednáno 21 nových šestivozových vlaků nástupnické generace pojmenované jako typ C2. Vítězem soutěže se stal – tentokrát již samostatně – Siemens. Součástí kontraktu byla opce na dodání dalších až 46 vlaků.
Oproti vlakům C1 se nově nabízené vlaky C2 lišily mj. zvětšeným prostorem pro stání cestujících v částech mezi průchody vlaků (celková obsaditelnost činí 940 pasažérů, zatímco u řady C1 šlo jen o 912 lidí), polstrovanými sedadly namísto dřevěných, svítícími LED lištami na dveřích pro zvýšení bezpečnosti při výměně pasažérů, vyšší provozní rychlostí (90 km/h oproti 80 km/h), nižšími provozními náklady a vylepšenou diagnostikou, vybavením kamerovým systémem a protipožárním zařízením, přípravou na provoz bez strojvůdce (automatický provoz) atp. Novinkou byl také design, který měl ale stejného autora jako řada C1. Pod metro, jež přes všechna přizpůsobení mnichovským podmínkám vychází z široké rodiny souprav Siemens Inspiro, se podepsal Alexander Neumeister, což je slavný německý průmyslový designér, jehož rukopis nesou například vysokorychlostní jednotky ICE 3 a ICE-T německých drah (byl to mimochodem právě on, kdo propůjčil vlakům ICE již v rámci prvního experimentálního vlaku z roku 1985 typický bílý design s červeným proužkem), příměstské jednotky Talent od Bombardieru, nebo japonský Shinkansen řady 500.
Dodávky první série 21 vlaků C2 (126 vozů) proběhly v letech 2013 až 2015 (ev. č. 701–721), avšak v provozu s cestujícími se mohly objevit až v druhé polovině června 2016, neboť vozům chybělo potřebné povolení vlády Horního Bavorska. Většina z nově dodaných vozů posloužila pro náhradu starších provozních jednotek (14 vlaků), zbytek (7 souprav) byl určen pro posílení provozu. V roce 2016 byla využita první opce na 24 vlaků (144 vozů), jejichž dodávky se rozeběhly v loňském roce (ev. č. 722–745) a dokončeny byly počátkem roku letošního (oproti prvním 21 vlakům se liší pouze v detailech).
V květnu 2020 byla využita opce na dodání dalších 22 vozů, čímž byl vyčerpán celý původní kontrakt z roku 2010. Dodávky posledních 22 souprav mají začít v roce 2022, nasazení se prozatím plánuje na trasách linek U3 a U6. Výrobu jednotek pro Mnichov zajišťují převážně závodu Siemensu v Rakousku – podvozky se vyrábějí v Grazu, kompletace skříní probíhá ve Vídni.
