Ukrajinské město Ivano-Frankivsk se dočkalo svých prvních parciálních trolejbusů. Dne 22. 12. 2025 došlo ke slavnostnímu předání prvních čtyř z celkem devíti objednaných vozů, které vyrobila ukrajinská skupina Electron (potažmo Elektronmaš), pro nějž se po pětileté pauze jednalo o návrat na trh výroby trolejbusů pro domácí trh.
Výběrové řízení na nákup devíti parciálních trolejbusů (samotný Ivano-Frankivsk používá označení „duobusů“) bylo vypsáno již v březnu 2023. Nabídky do něj podala trojice účastníků – vedle Electronu (ТзОВ Електронмаш) šlo ještě o kyjevskou společnost Bas Motor (Бас Мотор) nabízející tehdy trolejbusy značky Bogdan (v mezičase už fakticky zaniklé) a Škodu Electric. Vítězem byla v roce 2024 prohlášena lvovská firma se svým modelem T19, resp. přesněji řečeno T19102.
Tento typ trolejbusu nabízí Electron od roku 2013, kdy byl dokončen první prototyp, po němž následovala výroba dalších 61 vozů, z nichž dva skončily ve městě Chmelnyckyj a zbytek (včetně prototypu) ve Lvově. Model nazvaný T19101 využíval původně ruské trakční motory (PEMZ DTA-2U1) a trakční měniče od (rovněž ruského) Čergosu (Чергос; s poněkud složitým typovým označením PTAD-202-M-180-129). Všehovšudy ale vznikly jen čtyři takové vozy, zbylých 58 kusů reprezentovalo verzi T19102, která byla vybavena elektrickou výzbrojí od polské společnosti ENIKA (s neméně komplikovaným pojmenováním ENI-ZNT200/EL/LW).
Do červena je laděný i interiér trolejbusů. (foto: Ruslan Marcinkiv/město Ivano-Frankivsk)
Devítikusová série pro Ivano-Frankivsk je rovněž vybavena polskou výzbrojí, a to již inovovaného provedení (ENI-ZNT200.2-600.1). Jde opět o integrovaný střešní kontejner (trakční a statický měnič jsou tedy v jednom boxu), který je ale oproti předchozí generaci výrazně lehčí, což je mj. dáno použitím SiC tranzistorů (namísto tradičních IGBT) v konstrukci statického měniče.
V době oznámení výsledku ivano-frankivského výběrového řízení se zdálo, že půjde o vůbec první parciální trolejbusy (tj. s trakčními bateriemi) z produkce ukrajinského Electronu. S oním prvenstvím ale poněkud zamíchala dodatečná instalace trakčních baterií do celkem 11 vozů ve Lvově (realizována přímo původním výrobcem), která probíhala od druhé poloviny roku 2024 do počátku roku 2025. Do trolejbusů byly tehdy doplněny baterie na bázi článků LFP, jež mají umožnit trolejbusu jízdu na vzdálenost až 15 km. Stejnými bateriemi (o kapacitě elektrické energie pouhých 35 kWh při napětí 620 V) byly nyní vybaveny i trolejbusy v Ivano-Frankivsku. Ty mají být nasazeny na linku, kterou vyberou sami cestující v rámci ankety, jež probíhá na stránkách dopravce do 31. 12. 2025. Před zařazením do provozu s pasažéry je nicméně čekají ještě testovací jízdy.
V rámci malého slavnostního ceremoniálu předávání vozidel bylo opakovaně zástupci města i dopravce zdůrazňováno, že obnova vozového parku (první po pěti letech) byla umožněna jen díky pomoci evropských partnerů, kterým tak bylo několikrát poděkováno. Pořízení osmi trolejbusů je konkrétně financováno půjčkou od Evropské investiční banky, devátý vůz poté z nenávratného grantu poskytnutého rovněž ze strany EU. Cena jednoho trolejbusu s nerezovou karoserií a vybaveného převážně osvědčenými evropskými komponenty (elektrická výzbroj, motor, nápravy atp.) činí 401 666 €, tj. v přepočtu pouhých 9,74 mil. Kč.
