Výběr nových tramvají pro rumunské město Ploiești má další pokračování. Odvolací orgán CNSC (Consiliul Național de Soluționare a Contestațiilor, což by šlo do češtiny přeložit jako Národní rada pro přezkum námitek ve veřejných zakázkách) dal zapravdu stížnosti proti výběru dodavatele, kterou podala turecká společnost Bozankaya. Rozhodnutí o výběru dodavatele tak muselo být zrušeno a tendr se vrací zpět do fáze hodnocení nabídek.
Soutěž na dvacet nových tramvají, jež mají nahradit většinu starších československých tramvají KT4D z let 1975 až 1985 běží od roku 2019 již potřetí. V té první uchazeči nesplnili podmínky tendru, ve druhé (z roku 2020) byl tendr tak dlouho napadán, až nebylo možné vítězem (polskou Pesou) zakázku realizovat, a ve třetí (z podzimu 2025) se proti sobě postavila Bozankaya s rumunským výrobcem Astra Vagoane Călători z Aradu.
Za vítěze v ní byl v závěru dubna 2026 oznámen rumunský dodavatel, jenž posbíral 100 bodů ze 100, zatímco Bozankaya pouze 75,51. Nabídka Astry tak měla být lepší ve všech hodnocených parametrech. Bozankaya ale proti vítězství firmy z Aradu protestovala, a jak se nyní ukázalo, úspěšně.
Pohled do interiéru jedné z tramvají KT4D v rumunské Ploiești. (foto: Libor Hinčica)
Protest Bozankaye se týkal dvou oblastí. Tou první byla – dle jejího názoru – nepřípustná úprava nabídky Astry po jejím odevzdání. Po seznámení se s průběhem zadávacího řízení a s dokumenty v něm došla Bozankaya k závěru, že zadavatel směřoval na Astru dotazy, které v konečném důsledku vedly ke změně nabídky tak, že Astra mohla posbírat více bodů za technická kritéria, ačkoli dle původní verze neměly být některé parametry zadávacího řízení vůbec splněny (a zadavatel měl tudíž Astru vyloučit), zatímco jiné zadávací dokumentací striktně vyžadované body v nabídce zcela absentovaly (a byly doplněny až ex-post). Současně Bozankaya vyjádřila pochybnosti k reálnosti některých deklarovaných hodnot (například k celkové obsaditelnosti) a nařkla zadavatele, že pouze slepě přijal tvrzení výrobce, aniž by hodnoty ověřoval.
Druhou oblastí byla problematika záruk. Záruky bylo možné stanovit jak na jednotlivé části vozidla, tak na jeho celek. Teoreticky tak například bylo možné poskytnout záruku 60 měsíců na celé vozidlo, ale prodlouženou například na trakční motory a části elektrické výzbroje. Astra ovšem zvolila poněkud svéráznou formu, když nabídla na celé vozidlo záruku 10 let (nebo nájezd 700 000 km; podle toho, co nastane dříve), ale na další části – konkrétně na zmíněné motory a prvky výkonové elektroniky výzbroje – jen 5 let (nebo nájezd 350 000 km; opět podle toho, co nastane dříve). Taková konstrukce záruk je přinejmenším sporná, protože zpravidla nelze (pokud to není výslovně sjednáno ve smlouvě, což nebyl případ Ploiești) tvořit ze záruky na celé vozidlo libovolné výluky. Jinými slovy – nabídla-li Astra desetiletou záruku na celé vozidlo, neměla by logicky na dílčí části nabídnout záruku kratší.
Odvolací orgán CNSC se s námitkami Bozankaye minimálně částečně ztotožnil, protože dne 4. 6. 2026 nařídil zrušit rozhodnutí o výběru dodavatele a nechal vrátit tendr zpět do fáze hodnocení nabídek. To však ještě neznamená, že by se Bozankaya mohla radovat z vítězství, protože prozatím není zřejmé, kterým částem protestu bylo vyhověno a jakým způsobem by měla být náprava sjednána (teoreticky lze jen vyžádat další podklady od Astry a provést nový výběr se stejným výsledkem, jako byl ten původní). Pokud by přece jen došlo k výběru Bozankaye a k vyloučení Astry (jiná cesta k vítězství tureckého výrobce nevede), lze očekávat, že se bude proti rozhodnutí bránit naopak u odvolacího orgánu Astra, a tak se proces výběru dodavatele nových tramvají zřejmě ještě o několik měsíců protáhne.
Doplňme, že jedna nová cca 20m dlouhá tramvaj má vyjít v přepočtu na cca 61 mil. Kč. Financování vozidel by mělo být zajištěno především úvěrem od Evropské investiční banky (36 mil. €), z evropské dotace (9 mil. €) a z prostředků města Ploiești (5 mil. €)
