Menu

Dopravce Lutan zařazuje dvě nové prodloužené Dekstry

Nový přírůstek z dvorku dopravce Lutan pózuje v Předměřicích nad Jizerou. (foto: Matěj Stach)
Nový přírůstek z dvorku dopravce Lutan pózuje v Předměřicích nad Jizerou. (foto: Matěj Stach)
Stáhnout PDF
Autobusy
25. 10. 2021 18:28
Matěj Stach
3 minuty čtení

Autobusy v novém světle šedém laku Pražské integrované dopravy se svislými červenými pruhy si cestující mohli doposud užívat jen na území hlavního města. To ovšem ode dneška (tj. 25. 10. 2021) již neplatí. Do provozu vyjel první z dvojice nových minibusů Dekstra LE 37 L CNG o navýšené délce 8,5 metru, jež si pořídil polabský dopravce Lutan. Nákup autobusů v hodnotě necelých 6 milionů Kč bez DPH podpořila z 85 % Evropská unie v rámci své finanční reakce na pandemii COVID-19.

Výběrové řízení s názvem „MODERNIZACE VOZOVÉHO PARKU 2xCNG“ vypsal Lutan v polovině ledna letošního roku. Do tendru v předpokládané hodnotě 6 877 200 Kč bez DPH účastníci mohli podávat nabídky do 18. 2. 2021. Společnost přitom požadovala částečně- nebo zcela nízkopodlažní vůz, který v rámci systému Pražské integrované dopravy splní parametry pro Md (midibus), tedy o třídu vyšší kategorii jak běžné vozy stavěné na podvozcích malých nákladních automobilů třídy N2 (tj. zpravidla dodávek). Délka tak byla stanovena na minimálně 8 metrů (maximálně 12 m), počet sedadel v souladu se standardy na min. 25, z čehož mohlo být až 15 % sedáků sklopných. Omezující byla rovněž šířka, stanovená na 2 500 mm. Výběrové řízení nakonec zaujalo dvojici uchazečů, a sice dealera značky Dekstra s modelem LE 37 L a ROŠERO – P s vozy First FCLLI XL. Vzhledem k nabídnuté ceně v tendru zvítězil KAR Group, který dodal dva malé plynové autobusy vyrobené v Dolních Bučicích za 5 895 454,00 Kč. Od podepsání smlouvy k 11. květnu 2021 na to měl 180 dní, přičemž svůj závazek splnil s rezervou téměř dvou měsíců.

Dekstra LE 37 L ev. č. 1214 v kaštanové aleji vedoucí k baroknímu zámku Bon Repos v Čihadlech. (foto: Matěj Stach)

Nové Dekstry LE 37 CNG dopravce Lutan z Benátecké Vrutice (součást Milovic) mají atypickou délku 8 583 mm, šířka (2 360 mm) i výška (2 910 mm) ale zůstaly standardní. Oficiálně je tato nejdelší nabízená varianta minibusů LE 37 značena přídomkem L, setkat se ovšem lze i s přidaným slovem Maxi. Oproti konvenčně nabízeným provedením se u prodloužené variace na standardní LE 37 liší také rozvor, který z běžných 4 350 narostl na 4 750 mm. Tato skutečnost souvisí s užitím jiného podvozku, a sice varianty Iveco Daily 70C14G. Do vozů je jinak zastavěn standardně používaný zážehový motor o výkonu 100 kW od FPT Industrial se zdvihovým objemem 2 998 cm^3 v kombinaci s automatickou osmistupňovou převodovkou Hi-Matic. Výměnu cestujících zajišťuje dvojice výklopných dveří, přičemž první jsou jednokřídlé o šířce 800 mm a druhé dvoukřídlé, široké 1 metr. U nich je situována nízkopodlažní plošina s výklopným nájezdem pro vozíčkáře.

Minibus Dekstra LE 37 L ev. č. 1214 vjíždí na železobetonový obloukový most v Tuřicích, klenoucí se přes řeku Jizeru. Tato pozoruhodná stavba z roku 1924 letos prošla rekonstrukcí. (foto: Matěj Stach)

Salon obou vozů nabízí útočiště pro celkem 30 osob plus řidiče. Celkem je v něm instalováno 24 pevných polstrovaných sedadel v červené či modré doplněných v prostoru pro kočárky a invalidní vozíky o trojici sedáků sklopných. Jednoduchá matematika nás tu přitom přivádí k tradičnímu problému minibusů stavěných na základech zpravidla dodávek, a tedy nízké přípustné obsaditelnosti ve vztahu k reálnému prostoru v interiéru. Minibusy jsou vybaveny klimatizací, jež je zabudována dovnitř nad zadní nízkopodlažní plošinu, díky čemuž není navýšena celková výška vozu. Optický informační systém dodala společnost Bustec, řídícím mozkem systému je pak kasa od Mikroelektroniky.

Pohled do salonu vozu. (foto: Matěj Stach)

Záběr na zadní nízkopodlažní plošinu. (foto: Matěj Stach)

V rámci systému PID obdržela dvojice nových plynových Dekster ev. č. 1213 a 1214, čímž číselně navázala na stávající dvoučlennou firemní flotilu sestávající se ze Stratosu LF 38 ev. č. 1211 a Vehixelu Mobi LE ev. č. 1212. První z vozů zasáhl do provozu dnes – v pondělí 25. 10. 2021. Jeho domovem se stalo prozatím jediné pořadí linky 431. Druhý exemplář si na svou opravdovou premiéru počká patrně až do integrace Mladoboleslavska plánované na prosinec letošního roku, dřívější výjezd ovšem samozřejmě není vyloučen. Oba minibusy budou provozně spjaty s oblastí okolo Lysé nad Labem.

Polabský dopravce Lutan se do vln provozování autobusové dopravy pustil teprve v loňském roce – v rámci systému Pražské integrované dopravy působí od dubna 2020. Jeho jedinou kmenovou linkou je 431 spojující v pracovních dnech Lysou nad Labem, Starou Lysou a Předměřice nad Labem. Tu v letošním roce doplnila výluková linka X926 z Byšic do Košátek, jež paradoxně nahrazuje dosavadní linku SID. Jak už bylo řečeno výše, od 12. prosince 2021 dojde v případě linky 431 k jejímu prodloužení přes Benátky nad Jizerou do Bezna, Žebic a Skalska a nárůstu počtu pořadí o pracovních dnech až na 3.

Celou jednu polovinu vozového parku dopravce Lutan doposud tvořil SKD Stratos LF 38 ev. č. 1211, zakoupený jako ojetý od společnosti ZDAR. Tímto snímkem se zároveň vracíme do Čihadel. Společně s barokním loveckým zámečkem Bon Repos dal na tomto území okolo roku 1718 hrabě František Antonín Špork ve stejném slohu vystavět také kapli sv. Simeona Stylity. Ta dnes leží vedle silnice III/3314, po které je vedena právě linka 431. Fotografie pochází ze druhého dne provozu dopravce Lutan (7. 4. 2020). (foto: Matěj Stach)

Zároveň od uvedeného data Lutan převezme linku 442 z Lysé nad Labem do Mladé Boleslavi spolu s částí spojů na 418 a především linkovou vozbu spjatou s obcí Kněžmost (po integraci 714 a 736). Ve druhé uvedené lokalitě přitom naváže na činnost komunálního Dopravního podniku Kněžmost, založeného v červnu 1997. Expanze dopravce vyvrcholí na začátku příštího roku – od 1. ledna 2022 bude Lutan zajišťovat také menšinovou část Bezba dopravy, na níž si aktuálně nechává vyrábět 16 zbrusu nových vozidel Ford a Fiat.

Autor článku děkuje za spolupráci panu Vojtěchu Maříkovi z organizace ROPID.

Podobné články