Na konci května 2025 poslalo jihoitalské Lecce do Říma na Ministerstvo infrastruktury a dopravy žádost o financování projektu na rozšíření své trolejbusové sítě. Součástí ambiciózního projektu v očekávané hodnotě 118 mil. EUR (téměř 3 mld. Kč) je výstavba nových úseků o celkové délce cca 7,2 km, přetvoření jedné z nově vzniklých tras na BRT koridor a nákup 27 nových parciálních trolejbusů. V tomto počtu mají být nově kloubová vozidla, a to osm kusů. Dále by za tuto částku měly proběhnout výstavba vozovny včetně dílenského zázemí, úpravy chodníků a přechodů, vztyčení nových semaforů, zřízení preference na křižovatkách či výstavba tří záchytných parkovišť.
Budoucí stav v projektu na rozšíření trolejbusové sítě v Lecce. Aktuální stav je ve vysokém rozlišení zachycen zde (tečkovaně úseky jsou nyní pojížděny na dieselagregát). (zdroj: Comune di Lecce)
Pokud jde o nové trolejbusové úseky, nové dráty se zavedou do obce Monteroni di Lecce, kam trolejbusy dosud musely dojíždět na pomocný pohon, protože byly v minulosti ukončeny uprostřed silnice. Po trase z centra Lecce do této obce vzniknou dvě odstavná parkoviště. V centru města dojde k přeložení jednoho jednostopého úseku, aby namísto dvou stop vedených protisměrně po různých ulicích vznikla jen jedna dvoustoupá trať. Dále dojde také k zatrolejování jedné smyčky severně od centra, kam se dosud jezdilo na dieselagregát, a taktéž má být postavena nová dvoustopá trať z centra města ve směru na východ města, kde bude postaveno další, v pořadí už třetí záchytné parkoviště. Celková kapacita tří záchytných parkovišť má být okolo 1 600 aut. Na rozšířené trolejbusové síti bude jedna trasa řešena coby BRT koridor spojující výše zmíněnou obec Monteroni s centrem a východem Lecce (počítá se převážně s vyhrazenými pruhy, samostatné těleso má být jen na jednom úseku). Tento BRT koridor bude mít při započtení obou protisměrných stop délku 13,5 km (v jednom směru bude délka zhruba 6 až 7 km) a bude znamenat faktické prodloužení stávající linky S13, která dnes do Monteroni jezdí jen z centra.
Archivní snímek z 5. července 2009 ukazuje dostavěnou trolejbusovou infrastrukturu v Lecce. Kvůli politickým třenicím a problémům s financováním se trolejbusy rozjely na této síti až o více než dva roky později. (foto: -vh-)
Trolejbusy jezdí v Lecce už třináct let a jejich zavádění se neobešlo bez kontroverzí a na Itálii tradičních zpoždění. Smlouva na zavedení trolejbusového systému byla podepsána s konsorciem čtyř firem 8. července 2005, mezi kterými byly tři italské a jedna belgická – Van Hool. Třebaže stavba tratí probíhala poměrně svižně, trolejbusy začaly kvůli úřednímu a politickému šimlu jezdit až 12. ledna 2012, navíc s dočasně omezeným počtem vozidel (8 místo 12) a jen na jedné lince. Teprve až za více než rok se podařilo zprovoznit další dvě linky, a tím zajistit původně plánovaný rozsah provozu.
V médiích a v některých případech i u soudů se však téměř od počátku realizace záměru propíraly možné střety zájmu, úplatky, předražování, ale také nezaplacení DPH ze strany města a jiná obvinění. Pouhých 12 krátkých trolejbusů typu A330T na poměrně velkou síť o délce zhruba 14 km (bráno v jednom směru a bez úseků pojížděních na dieselagregát) se nejevilo jako smysluplných. Stejně tak se ukázaly jako liché prognózy o denním počtu přepravených cestujících. Jedno z minulých vedení dokonce chtělo trolejbusy zastavit a vyrazilo za tímto účelem v roce 2017 do Říma. Tam ale narazilo, protože italské ministerstvo dopravy prohlásilo, že trolejbusová síť byla postavena za veřejné peníze, které přišly do Lecce z velké části právě z Říma, a proto trolejbusy budou muset jezdit minimálně do chvíle, než skončí plánovaná životnost infrastruktury. Trolejbusy tedy dosud jezdí, nyní oficiálně na čtyřech linkách nazvaných M1, C2, C3 a S13, ale z různých, často zástupných, důvodů byl jejich provoz vždy nějak krácen nebo přerušován (svátky, víkendy, prázdniny, stavební práce na některých úsecích apod.). Dnes je k dispozici už jen 11 vozidel.
Jistě je zajímavé nejen to, že italské soudy nakonec nikoho „do tepláků“ v souvislosti s podivnostmi okolo trolejbusů v Lecce neposlaly, ale také to, že klíčovou postavou prosazení trolejbusů do města byla Adriana Poli Bortone, která byla od roku 1998 do roku 2007 starostkou Lecce. Loni se jí podařilo stát se starostkou Lecce už podruhé. Dnes má zkušená politička Bortone už 81 let, což jí však nebrání v tom, aby trolejbusy opět prosazovala, ačkoli ve svém volebním programu o nich neměla ani slovo.
Adriana Bortone má trolejbusy v oblibě. Během svého prvního mandátu je do města prosadila a nyní se vrátila na scénu zpět, aby jejich působiště rozšířila. (foto: Quotidiano Di Puglia)
Proti novému projektu její administrativy schválenému městskou radou usnesením č. 221 z 28. května 2025 se už vzedmula vlna nevole u opozice a některých místních občanů a stejně tak na něm nenechala suchou nit ani místní média, která straší před „pralesy sloupů a drátů“. Opozice už spustila kampaň na sběr 6 tisíc podpisů, díky kterým by mohlo být spuštěno na podzim tohoto roku referendum ohledně (ne)souhlasu s tímto projektem. Vedení radnice se nicméně brání s argumenty, že trolejbusy už ve městě jezdí dlouhou dobu, nové sloupy budou umístěny převážně za centrem města a až na výjimky budou sloužit i veřejnému osvětlení, přičemž jejich průměr bude jen 27 cm, jako je tomu u sloupů veřejného osvětlení. Dále pak radnice uvedla, že ekonomika provozu trolejbusů i jejich životnost vychází lépe než u elektrobusů.
Samotný projekt, který je detailně zpracován a čítá více než 200 stran, je na internetu velmi těžko dohledatelný, takže kromě tiskových vyjádření a mediální přestřelky nejsou detaily ani místním obyvatelům dobře známy. Dle tohoto souboru se počítá s jednotkovou cenou 12m parciálních trolejbusů 790 tisíc EUR, což je 19 mil. Kč za vozidlo. Každý z osmi parciálních „kloubáků“ má pak stát 1 100 000 EUR, což je více než 27 mil. Kč. Jedná se o poněkud přemrštěné odhady a nebude tedy překvapením, pokud i celý projekt, pokud na něj pošlou z Říma peníze, bude nakonec předražený a stejně tak se dá čekat, že se bude v médiích opět „prát špinavé prádlo“. Pro srovnání: celkové náklady na zavedení trolejbusů před více než jednou dekádou byly vyčísleny na něco málo přes 22 mil. EUR a i toto se zdálo některým jako mnoho. Nyní však jen odhadovaná cena 27 nových vozidel tuto částku směle překračuje…
