Dunajská Streda (Dunaszerdahely) uzavřela výběrové řízení na nákup dvojice elektrobusů. Vítězem se ne zcela nečekaně stala slovenská společnost mobility & innovation production s.r.o. (MIP), která se snaží navázat na výrobu elektrobusů maďarské společnosti MABI-Bus Kft. (potažmo později Ikarus Egyedi Kft.) s obchodním jménem Modulo. To ostatně zůstalo zachováno i pro autobusy, jež mají být nyní oficiálně na Slovensku vyráběny, přičemž společnost avizuje produkci až 250 vozidel od roku 2025.
Příběh elektrobusů Modulo, které měly být díky využití modulární karoserie sestavené z kompozitových materiálů revolucí ve stavbě vozidel hromadné dopravy a velkou budoucností maďarského strojírenství, jež katapultuje Panonii zpět mezi elitu autobusových producentů, jsme se pokusili nastínit podrobně v našem prosincovém příspěvku. Realizace se dočkala jen dodávka 20 elektrobusů pro Budapešť, přičemž provoz vozidel od počátku provázely technické nedostatky, které opakovaně vedly k odstavení většiny flotily v garážích a budapešťský DP (BKV) se marně snažil problémy autobusů vysvětlovat a bagatelizovat před dotíravými novináři („legendární“ se stala obhajoba, že autobusům nevadí zima, ale pouze vlhkost). Z 20 vozů dodaných v roce 2016 bylo na konci února 2023 v provozu už jen 11.
Po neúspěchu s dodávkou naftových autobusů skončil výrobce v roce 2018 v likvidaci, v téže době se ovšem na Slovensku vynořila nová společnost mobility & innovation production s.r.o. (MIP), která od Ikarusu Egyedi Kft. koupila vybraná aktiva – vedle práv na pokračování výroby vozidel šlo i o rozpracované karoserie autobusů pro města Nyíregyháza, Kaposvár a Pécs, prototyp trolejbusu a jeden kompletní předváděcí autobus, jež byl dříve mj. testován v Moskvě. Vzhledem k tomu, že ve struktuře slovenské firmy se objevili manažeři, jež byli spjati s původním maďarským výrobcem, bylo přenesení výroby pod novou značku na druhý břeh Dunaje vnímáno některými maďarskými médii jen jako úprk z Dolních do Horních Uher.
Výrobce na svých webových stránkách sice uvádí, že je i producentem elektrobusů, technické údaje ovšem publikuje jen ke svému vodíkovému autobusu. I ten vznikl dokončením dříve rozpracovaného vozu z Maďarska. (zdroj: MIP)
Na Slovensku se začalo hrát na podobnou strunu nacionalismu jako o několik let dříve v Maďarsku – autobusy z produkce MIP začaly být prezentovány jako ryzí slovenský produkt. Zkoušky prvního elektrobusu byly zahájeny už v roce 2019, v prosinci 2021 se objevila dvojice vozů (předváděcí vůz z roku 2015 a „slovenský prototyp“) v obci Demänovská Dolina, která je od 15. 12. 2021 zařadila na linku z lokality Rybníky ke Grandhotelu Jasná a zpět (přes Bielu púť), přičemž obě vozidla byla nevelké obci (žije zde trvale jen okolo 300 obyvatel) v Nízkých Tatrách pouze pronajata. Elektrobusy sloužily původně jako skibusy a denně absolvovaly deset jízd, přičemž svezení s nimi bylo zdarma (obec jejich provoz financovala z parkovného). V březnu 2022 bylo oznámeno, že se měl tento režim dopravy osvědčit a obec ze skibusů udělala celoroční záležitost.
Po elektrobusech představila na jaře 2022 MIP i svůj první vodíkový autobus, který je ale s ohledem na řešení pohonu a palivové články s malým výkonem (pouze 30 kW) spíše elektrobusem s vodíkovým prodlužovačem dojezdu. Také v tomto případě se jednalo o dokončení stavby jednoho z rozpracovaných autobusů určeného původně pro maďarského zákazníka.
Nejinak tomu bude i u dvojice elektrobusů, která by měla zamířit do Dunajské Stredy, jež leží asi 40 km jihovýchodně od Bratislavy a žije v ní okolo 23 000 lidí, z nichž 75 % se hlásí k maďarské národnosti. Slibovaná nová fabrika na výrobu autobusů, jež měla mimochodem do konce roku 2022 vypustit do světa 40 vozů a do Silvestra roku letošního byla ambice zkompletovat až 100 autobusů, stále nestojí a výrobce se nikdy nevyjádřil k tomu, jakým způsobem plánuje zajistit dodávky klíčových a konstrukčně přece jen náročných kompozitových dílů, které byly vyráběny po celou dobu v Ruské federaci, odkud – zjevně navzdory přání některých maďarských a slovenských politických reprezentantů – dodávky čehokoli ještě nějakou dobu patrně proudit nebudou.
Zastupitelstvo obce Dunajská Streda rozhodlo již na svém zasedání 27. září 2022, že bude městské hromadné doprava ve městě bezplatná (v současné době je tvořena dvojicí linek a jednou linkou turistického vláčku), nicméně termín zahájení bezplatné přepravy je vázán na dodání dvojice elektrobusů, které z větší části zafinancuje EU. Zástupci města slibovali, že autobusy budou dodány „do několika týdnů“, ve skutečnosti ale bylo teprve 5. 10. 2022 vypsáno výběrové řízení, do nějž bylo možné předkládat (po následném prodloužení) nabídky do 5. 12. 2022. Do té doby tak učinila dvojice producentů.
Dokud byla výroba elektrobusů Modulo soustředěná do Maďarska, byla vyzdvihovaná role maďarského původu vozů. Nyní se autobusy sestavené z ruských kompozitních dílů a z větší části svého času dokončené ještě v Maďarsku prezentují jako slovenské produkty… (zdroj: MIP)
Jedním z nich byl SOR Libchavy, který požadoval za dvojici elektrobusů 828 000 € (cca 19,87 mil. Kč), druhým pak podle očekávání společnost MIP, která již dne 16. 9. 2022 prezentovala v Dunajské Stredě jeden elektrobus v rámci místního Dne bez aut. Ta chtěla za dvojici vozů dokonce 914 990,40 € (přibližně 22 mil. Kč). Ačkoli tak jeden vůz typu Modulo C86e (výrobce nicméně ve vztahu k elektrobusům kompletovaným na Slovensku používá i typové označení SK080ES) o délce necelých osm metrů vycházel na částku zhruba 11 mil. Kč, na vítězství v tendru to stačilo. Cena totiž měla v transparentním výběrovém řízení váhu jen 60 %. Dalších 20 % bylo možno získat za garantovanou spotřebu elektrické energie, která byla uvedena na hodnotě 0,61 kWh/km, zatímco SOR u svého modelu SOR EBN 8 uvedl 0,71 kWh/km.
Třetím hodnoticím kritériem pak byl „koeficient zatížení vozovky podle maximálního počtu přepravených osob“, což byl parametr, jenž měl být původně uvedený jako podíl celkové kapacity trakčních akumulátorů v kWh a garantovaného minimálního dojezdu na jedno nabití v kilometrech, což byl zjevný nesmysl, který teprve na konci listopadu – 11 dnů před vypršením lhůty na podání nabídek – město opravilo a definovalo správný vzorec: podíl maximální technicky přípustné hmotnosti a maximálního počtu cestujících včetně řidiče. Toto kritérium lehké karoserii z kompozitových materiálů výrazně nahrálo, neboť MIP mohl doložit hodnotu 191,67, zatímco SOR Libchavy byl nucen uvést 305,56 – hodnotu, která pro péči o asfaltové koberce v Dunajské Stredě byla příliš vysoká. V konečném součtu tak získal SOR v tomto parametru jen 12,55 bodů, zatímco MIP si odnesl plný počet dvacíti. V celkovém hodnocení pak SOR obdržel jen 89,73 %, zatímco MIP 94,30 % a mohl být v únoru 2023 prohlášen za vítěze soutěže.
Záruční doba na vozidla činí pouhých 24 měsíců, prodloužená je ale záruka na lak vozidla a nápravy (60 měsíců) a na prorezivění karoserie (120 měsíců). Na dodání obou elektrobusů má MIP maximálně 6 měsíců.
