Dva měsíce po dodání první z objednaných tramvají od tureckého výrobce Bozankaya do Bělehradu došlo k zařazení nového typu do pravidelného provozu s pasažéry. Prozatím se v srbské metropoli nacházejí čtyři vozy, nejpozději do konce března příštího roku by měla být k dispozici celá 25kusová flotila.
Připomeňme, že Bozankaya se výběrového řízení účastnila jako jediná, což bylo terčem kritiky v lokálních médiích. Turecký výrobce se zavázal dodat první dva vozy v šibeničním termínu pouhých devíti měsíců od podpisu (resp. účinnosti) smlouvy, což se nakonec i pro něj ukázalo jako obtížně splnitelné a první tramvaj dorazila až po cca 10,5 měsících. I tak jde ale v kontrastu k evropským producentům o rekordně krátkou dobu.
Krátce po dodání prvního vozu (29. 5. 2025) byly zahájeny zkušební jízdy v ulicích města. Ty se opět dostaly na přetřes médií, která kritizovala údajnou neschopnost vozů projet kolejovou sítí. Popisovaný problém se však týkal pouze vybraných oblouků, neboť Bělehrad si – s cílem navýšit přepravní kapacitu – pořídil zcela záměrně širší vozy. Zatímco tramvaje Tatra KT4YU (a jejich deriváty) mají šířku vozové skříně 2,2 m (stejně jako ojeté tramvaje ze Švýcarska) a nízkopodlažní vozy CAF Urbos byly koupeny v provedení se šířkou vozové skříně 2,3 m, jsou vozy od Bozankaye ještě o dalších 100 mm širší (tj. 2,4 m).
Pohled zezadu na novou tramvaj pro Bělehrad. (foto: Grad Beograd)
Skutečnost, že na několika místech v síti bude muset být umístěna cedulka pro zákaz míjení protijedoucích vozů – věc zcela obvyklá i v tuzemských provozech –, byla později zneužita i v českých médiích, v nichž se na přelomu června a července rozeběhla dehonestační kampaň proti výrobci Bozankaya, jež byla iniciována jistou pražskou komunikační agenturou, od níž pak vedou nitky k nejmenovanému českému výrobci prostředků hromadné dopravy. Je to opravdu škoda pro českou novinařinu, že se nikdo neobtěžoval ověřovat rozesílaná data, a tak média informovala o bělehradských událostech bez okolků například následovně (IDNES.cz; autor František Strnad, 19. 6. 2025): „Nedostatky v technické přípravě a provozních parametrech nejsou u Bozankaya ojedinělé. V případě tramvají dodávaných do srbského Bělehradu se již při prvních testech ukázalo, že vozidla mají příliš velkou šířku. Výsledkem je, že se dvě tramvaje nemohou na některých křižovatkách bezpečně míjet. To významně narušuje plynulost provozu ve vytížené městské síti. Tento případ ukazuje na možné nedostatky ve fázi projektování a testování a může sloužit jako varování i pro ostatní evropské zákazníky.“
Údajné „nedostatky v technické přípravě“ vypadají v praxi tak, že tramvaje od Bozankaye v Bělehradě mohou, na rozdíl od dříve dodávaných vozů od španělského CAFu, projíždět celou sítí, tj. i na lince číslo 2, na níž se dnes vozy španělské provenience kvůli malým poloměrům oblouků u sjezdu od pevnosti Kalemegdan v centru města objevovat nemohou. Současně mají vozy z Turecka při srovnatelné délce větší obsaditelnost, nicméně část navýšené kapacity pro stojící pasažéry je daná menším počtem míst k sezení. Konkrétně pojme vůz od Bozankaye 194 pasažérů celkem a z toho 76 sedících, zatímco do vozu CAF Urbos se vejde o dva sedící cestující více, nicméně celková obsaditelnost je pouze 168 míst.
Do konce roku 2025 by mělo být do Bělehradu dodáno 19 až 20 vozů od Bozankaye, všech 25 tramvají má být předáno do 25. 3. 2026. Slavnostní prezentace se konala dne 28. 7. 2025, premiéra s pasažéry následovala s jedním z vozů o den později na lince č. 12.
Autor je zaměstnancem společnosti Bozankaya, článek však není tiskovým sdělením společnosti ani jejím oficiálním vyjádřením.
