Vážné finanční problémy bělehradské MHD se dále prohlubují. Poté, co již v létě vyšlo najevo, že městský dopravce dluží svým partnerům za dodávky náhradních dílů, a do výběrových řízení na jejich další dodávání se proto mnohdy nikdo ani nehlásí, vyplulo krátce po parlamentních volbách, v nichž skončila po dvanácti letech éra vládnutí Alexandra Vučiće a jeho strany SNS (Srbská pokroková strana), na povrch, že město již několik měsíců neplatí soukromým dopravcům za udržování MHD. Současně měl i městský dopravce obdržet poslední upomínky od dodavatelů elektřiny a zemního plynu.
Část spojů bělehradské MHD je zajišťována na základě desetiletých kontraktů soukromníky, kteří jsou sdruženi pod značkou BG Bus prevoz (celkem jde o 18 subjektů) a obsluhují 84 autobusových linek. Podle sdělení zveřejněného dne 28. 10. 2026 však bělehradský magistrát již čtyři měsíce za zajišťování MHD neplatil. Celkem požadují dopravci částku 3,9 miliardy dinárů, tedy zhruba 805 mil. Kč. Dopravci uvedli, že s ohledem na dlouhé prodlení nebudou schopni dále provoz MHD na své náklady zajišťovat, a pokud nedojde k uhrazení faktur, budou nuceni provoz výrazně omezit.
Problémy se ale mají týkat i městského dopravce GSP, v němž byly tradičně poslem zpráv o stavu společnosti místní odbory. Ty tvrdí, že bělehradský magistrát opožďuje platby nejen soukromníkům, ale i vlastnímu dopravnímu podniku. Už v létě se hovořilo o tom, že GSP dluží jen dodavatelům šest miliard dinárů (cca 1,25 mld. Kč), problémy se ale zdají být ještě hlubší. Pracovníky GSP pak znervóznilo, že v říjnu nedostali včas výplatu, což vedení GSP nedávalo do souvislosti s nedostatkem finančních prostředků, ale s údajnými problémy banky OTP. Banka samotná na toto prohlášení doposud nereagovala, ačkoli měla být již odbory vyzvána k potvrzení (či vyvrácení) této informace.
Ruský autobus LiAZ-5292.56 v Bělehradě ve službách soukromého dopravce. Aktuálně by mělo být v provozu ještě pět těchto vozů. (foto: Dominik Konečný)
Dne 29. 10. 2026 přišly odbory s další závažnou zprávou. Podle ní podniku GSP hrozilo odpojení od dodávek energií a paliv. Za plyn má GSP dlužit okolo 600 mil. dinárů (přibližně 125 mil. Kč) a za naftu dokonce 900 mil. dinárů (okolo 187,4 mil. Kč), celkem tedy v přepočtu více než 312 mil. Kč. Mimoto se mají kupit i dluhy za elektřinu (jejich výše nebyla zveřejněna). Podle předsedy odborů Ivana Bankoviće měl už podnik obdržet upozornění, že od 4. 11. 2026 může dojít k zastavení dodávek zemního plynu pro autobusy a energetická společnost EPS varovala před přerušením dodávek elektřiny. Vedení GSP přiznalo deficit i dluhy, tvrdilo ale, že své závazky splácí a vyjednává si s dodavateli splátkové kalendáře.
Zajímavé je, že ačkoli soukromým dopravcům dlužilo město již měsíce, informace o těchto problémech se dostaly na veřejnost až po volbách. Spekulovalo se proto o tom, že na dopravce mohl být vyvíjen nátlak, aby do voleb o problémech mlčeli a neposkytovali vodu na mlýn (tehdejší) opozici reprezentované studentským hnutím, jež se aktivovalo po tragické nehodě s pádem přístřešku v železniční stanici Novi Sad. V této souvislosti je mj. zmiňováno, že městské autobusy soukromníků byly minimálně jednou využity pro svoz příznivců Vučićovy strany SNS na akci v Kragujevaci (přičemž navíc byly ještě osvobozeny od mýta na dálnicích). Ani za to prý neměli dostat soukromí dopravci nakonec zaplaceno.
Krizovou situaci pomohla vyřešit odstupující vláda, která ještě na konci října (informace však vyplula na povrch až 2. 11. 2026) schválila uvolnění částky 5,98 miliard dinárů (cca 1,25 mld. Kč) z rozpočtové rezervy, která měla posloužit na zaplácnutí většiny nakupených dluhů GSP (potažmo města). Na problémy Bělehradu tak museli přispět všichni občané Srbska, takže krok nebyl zrovna všeobecně přijat s povděkem. Peníze začaly skutečně postupně od 4. 11. 2026 přicházet na účty dodavatelů, zatím šlo ale (v kontextu k celkovým dluhům) o nižší částky, takže nespokojenost u dodavatelů nadále převládá. Ti tak začali hrozit soudním vymáháním dluhů a podáním společné žaloby na GSP.
