Menu

208 autobusů SOR a Iveco v Německu stojí. Dopravce vypověděl smlouvu

Pro celkem 26 linek náhradní dopravy si ecoVista pořídila 142 autobusů SOR NS 18, což představovalo pro SOR největší jednorázovou objednávku tohoto typu vozidel. Dalších 66 autobusů dodalo Iveco Bus. (foto: ecoVista)
Pro celkem 26 linek náhradní dopravy si ecoVista pořídila 142 autobusů SOR NS 18, což představovalo pro SOR největší jednorázovou objednávku tohoto typu vozidel. Dalších 66 autobusů dodalo Iveco Bus. (foto: ecoVista)
Stáhnout PDF
Autobusy
09. 03. 2026 18:37
Libor Hinčica
2 minuty čtení

Turbulentní změny se odehrávají od 1. 3. 2026 na linkách náhradní dopravy během výluky železniční trati Hamburg – Berlin. Skupina ecoVista (někdy též uváděná jako EcoVista), která vyhrála výběrové řízení na zajištění náhradní autobusové dopravy na období od 1. 8. 2025 do 30. 4. 2026, nasadila do provozu pestrou směsici ojetých autobusů nejrůznějších značek, které nahradily flotilu 208 nově dodaných autobusů SOR NS 18 a Iveco Crossway LE LINE.

Důvodem změny je spor skupiny ecoVista, která sdružuje šest jinak nezávislých autobusových dopravců s poskytovatelem leasingu. ecoVista přitom jméno této společnosti neuvádí, jisté nicméně je, že přes ni měly k ecoVistě putovat všechny v loňském roce nově pořízené vozy, tj. 142 autobusů SOR NS 18 a 66 vozů Iveco Crossway LE LINE o délce 12 m, které byly pro obsluhu celkem 26 výlukových linek pořízeny.

Dopravce oficiálně informoval o „změně v leasingu“, avšak autobusy, které se na linkách namísto těch z východních Čech objevily, nejsou nové. Mezi Berlínem a Hamburgem je tak aktuálně k vidění sestava ojetých vozů značek Mercedes-Benz, Setra, Scania, ale i Temsa a Iveco nejrůznějšího stáří a původu. Vozidla přitom zpravidla nesplňují většinu podmínek, k nimž se ecoVista zavázala ve smlouvě, a které byly požadovány ze strany Deutsche Bahn (resp. DB InfraGo) v podmínkách soutěže.

Dopravci se například s ohledem na překotný vývoj nepodařilo zajistit přelepení autobusů do typického purpurového kabátu, ani montáž informačního a komunikačního systému, nemluvě o omšelosti interiérů, které se staly motivem řady příspěvků na sociálních sítích. Především v prvních dnech pak docházelo k častým výpadkům, které se ale postupně podařilo minimalizovat (část narychlo sehnaných problémových autobusů byla už odstavena nebo vrácena).

Pohled zezadu na jeden ze 142 dodaných autobusů SOR NS 18 pro ecoVistu. (foto: Oliver Lang; DB AG)

S úpadkem poskytovaných služeb našla ecoVista jen minimum pochopení u společnosti DB InfraGo, která za náhradní dopravu platí. Ta cestující označila za rukojmí sporu mezi ecoVistou a poskytovatelem leasingu a pohrozila dopravci, že pokud urychleně nesjedná nápravu, může mu být smlouva vypovězena.

Smlouva přitom měla být podle původních očekávání prodloužena, protože rekonstrukční práce na hlavní trase mezi Berlínem a Hamburgem neprobíhají podle plánu, takže k opětovnému zprovoznění železnice po 30. 4. 2026 již s jistotou nedojde. Nový termín otevření dráhy má být oznámen až ve druhé polovině března a ecoVista deklaruje, že je schopná v zajišťování provozu i po 30. dubnu 2026 pokračovat.

Dopravce zveřejnil k náhradě autobusů nejprve jen neutrální tiskovou zprávu, později musel pod tlakem vstoupit do mediální defenzivy a pokusit se motivy svého jednání blíže ozřejmit. Podle šéfa skupiny ecoVista Michaela Badera se pro ni staly neúnosné podmínky leasingu na autobusy SOR a Iveco, které údajně vedly k růstu splátek na několikanásobek oproti běžným zvyklostem. Skupina údajně hodlá v této souvislosti podat žalobu na leasingovou společnost pro lichvu ve smyslu §138 německého občanského zákoníku, čímž by mohla dosáhnout zneplatnění smlouvy.  

Všech 208 autobusů SOR NS 18 a Iveco Crossway má zůstávat nadále v garážích dopravce, neboť ecoVista je hodlá využít jako jistotu pro případný právní spor. Leasingová společnost si tedy nemůže autobusy momentálně odvézt, ani je nikomu prodat.

Podobné články