Momentky z veletrhu ElektroTrans 2019

Ve dnech 14. až 16. května 2019 se v Moskvě uskutečnil již 9. ročník specializovaného mezinárodního veletrhu ElektroTrans. Tato událost je, jak napovídá název, věnovaná elektrické mobilitě, výrobkům a technologiím pro elektrickou dopravu. Navštívilo ji přes 2 000 odborníků a 850 společností, mezi nimiž nechyběli ani zástupci z ČR. Ve skutečnosti se pod jednou střechou kongresně-výstavního centra KVC Sokol'niki konaly tři tématicky příbuzné veletrhy, a sice ElektroTrans, CityBus a Elektronika-Transport, nicméně všechny akce bývají nejednou označovány pod jednotným jménem ElektroTrans.

My se krátce podíváme na některá vozidla, jež byla v daných dnech vystavena. Prezentovány byly mj. autobus KamAZ-6282, který proniká do ulic Moskvy, parciální trolejbus UTTZ-6241-10 „Gorožanin“ z dílny Ufimskogo tramvajno-trollejbusnogo zavoda, elektrobus od Strojtransu (pokračovatel trolejbusového podniku Trans-Al’fa) či již naší odborné veřejnosti dobře známá sólo tramvaj 71-911E „L‘vjonok“ (česky „Lvíček“) vyráběná společností Transportnyje Sistěmy a přezdívaná “ruské EVO”.

Lvíček

Tramvaj Lvíček byla poprvé představena roku 2018, nejprve v Rusku, poté také na veletrhu InnoTrans 2018. Označována je coby typ 71-911ЕМ, což je tramvaj určená pro rozchod 1 524 mm a představující modernizovanou verzi výchozího typu 71-911 CityStar vyráběného od roku 2014 (informovali jsme zde). Zatím jediný kus provozuje Moskva. Výrobce ji označil jako “tramvaj pro regiony”.

Lvíček je vyráběn společností Transportnyje Sistěmy. (foto: M. V. Fandjušin)

Interiér Lvíčka. (foto: M. V. Fandjušin)

Ještě zadní pohled. (foto: M. V. Fandjušin)

Kamaz-6282

Dalším vystaveným vozidlem, na které se je možné podívat obrazově, je elektrobus KamAZ. Toto vozidlo jsme již na webu časopisu rovněž ve zkratce představovali, nebudeme jej tedy více komentovat.

Elektrobus Sirius od Strojtransu

Mezi léty 1994 až 2017 působil na ruském trhu menší trolejbusový výrobce Trans-Al’fa Elektro (zkr. Trans-Al’fa), do roku 2001 operující pod názvem Vologodskij mechaničeskij zavod (VMZ). Společnost zanikla v důsledku finančních obtíží a následného bankrotu. Její výrobu převzal podnik Strojtrans, nicméně značka Trans-Al’fa byla zachována.

Trans-Al’fa (VMZ) v letech 1996 až 1998 díky spolupráci s českou Škodovkou zajistila montáž vozidel typu 14 TrM pro Vologdu (23 ks, dnes v provozu jen 8) a Velikij Novgorod (10 ks, v provozu dnes jen 8 ks), kterou finančně podpořila Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Vlastní výrobky Trans-A’lfy se dostaly do zhruba 30 měst, mezi nimi možno zmínit například Murmansk, Petrohrad, Moskvu či Kazaň. Poslední model (typ) výrobce (celkem jich sestrojil bez započtení dílčích modifikací 13) nesl označení BMZ-5298.01 «Аvangard». Tento model začal být od loňského roku nabízen také coby parciální trolejbus s udávaným minimálním autonomním dojezdem 20 km. Za necelý rok již parciální trolejbus, označovaný výrobcem jako elektrobus s dynamickým nabíjením, pronikl do měst Abakan, Machačkala, Irkustk či Murmansk.

Na výstavě ElektroTrans ovšem výrobce z Vologdy představil svůj první elektrobus, který z Avangardu vychází a který nese název “Sirius”. Jedná se o vůz s nočním nabíjením a schopností ujet na jedno nabití mezi 200 až 240 km. V době veletrhu ještě nebyl připraven k využití, protože nebyl zcela dohotoven a zbaven drobných defektů. V elektrobuse je 31 míst k sezení, celková kapacita má být 98 osob (dle jiného údaje jen 76). Cena tohoto vozidla dosahuje 29 milionů rublů, což je asi 10,3 mil. Kč. Základní cena trolejbusů i parciálních trolejbusů vyráběných v Rusku je přitom nižší. Díky subvencím ze státního rozpočtu (podíl domácí výroby je vyšší než 50 %, a tak se vůz kvalifikoval do příslušného federálního programu) je možné vozidlo koupit už za 21 milionů rublů. Vůz má být konkurencí k elektrobusu od výrobce Volgabus, jehož deset strojů již dorazilo do Petrohradu.

Palubní deska vozu.

Parciální trolejbus UTTZ-6241

Jen málo mimoruských odborníků na MHD ví, že do výroby trolejbusů zasáhl před dvěma roky i Ufimskij tramvajno-trollejbusnyj zavod. De facto se jedná o pokračovatele tradičního výrobce z hlavního města autonomní republiky Baškortostánu, Ufy, kterým byl Baškirskij trollejbusnyj zavod, jenž za svou existenci v letech 1964 až 2017 (rovněž zkrachoval) vyrobil vozy pro více než 50 provozů nejen v Rusku, ale i některých dalších státech SNS. UTTZ na výrobě trolejbusů pracuje s Něfazem, což je průmyslový podnik, ve kterém má autonomní republika majetkový podíl 28,5 %, avšak hlavním akcionářem je KamAZ s podílem 50,02 %.

Nyní UTTZ představil parciální trolejbus UTTZ-6241-10-02. Jedná se o inovovanou verzi trolejbusu UTTZ-6241-000020 představeného roku 2017 a stavěného na bázi autobusu NěfAZ-20-42. Vůz vyráběný v letech 2016 až 2017 se ovšem nedočkal sériového pokračování a po pouti v trase Stěrlitamak, Ufa a Penza skončil v Ufě, kde zatím čeká od poloviny března 2019 na uplatnění.

Nový trolejbus s bateriemi má pojmenování „Gorožanin“ neboli česky “měšťan” či “obyvatel města”. Prototyp byl vyroben roku 2018 a navštívil v tomto roce na své pouti Kirov, Rostov na Donu a nyní je na Krymu. Jeho barevné provedení je jiné (oranžovo-bílé), než jaké měl vůz vystavený v Moskvě, neboť tam se už jednalo o jedno z prvních šesti sériových vozidel mířících do Almeťjevsku v Tatarstánu. Udávaný autonomní chod vozidla je až 70 km (jiný zdroj uváděl jen 60 km), nicméně ruské podniky vyrábějící parciální trolejbusy se rády předhánějí v číslech, avšak reálný důkaz o tom, kolik jejich vozy maximálně mohou ujet při plném obsazení, se najít nikde nedaří, a tak lze spíše počítat s hodnotou teoretickou v případě, že jsou baterie nové a vůz není plně obsazen. Parciální trolejbus od UTTZ o délce 12,16 m pojme 24 sedících cestujících při celkové kapacitě 106 osob.

Parciální trolejbus od UTTZ se prezentoval nejen s novou barvou, ale i desítkami barevných balónků okolo.

Závěrem

Dodejme, že některá vozidla byla z ElektroTransu převezena do Petrohradu na venkovní výstavu SPbTransportFest konanou mezi 23. až 25. květnem 2019, na které bylo prezentováno přes 200 starých, současných i teprve předváděných nových vozidel MHD.

Text: Vít Hinčica, ve spolupráci s Maksimem V. Fandjušinem

Foto: M. V. Fandjušin