Menu

Ex-salzburské trolejbusy v ukrajinském Ivano-Frankivsku

Trolejbus ev. č. 151 odpočívá na konečné Avtostancija. Jedná se o typ 14Tr02, který je v Ivano-Frankivsku zastoupen ještě dvěma dalšími vozy, jmenovitě ev. č. 118 a 124. Tyto, na rozdíl od ev. č. 151, nepřišly do města jako nové, ale jako zánovní z Luhansku v rámci ucelené série, která nesla ev. č. 116–125. 
Trolejbus ev. č. 151 odpočívá na konečné Avtostancija. Jedná se o typ 14Tr02, který je v Ivano-Frankivsku zastoupen ještě dvěma dalšími vozy, jmenovitě ev. č. 118 a 124. Tyto, na rozdíl od ev. č. 151, nepřišly do města jako nové, ale jako zánovní z Luhansku v rámci ucelené série, která nesla ev. č. 116–125. 
Stáhnout PDF
Nezařazené
06. 10. 2016 09:32
Redakce
3 minuty čtení

V posledních letech začaly na Ukrajinu mířit ojeté trolejbusy i z jiných zemí než jen z ČR a SR (podrobně jsme o ex-českých a slovenských trolejbusech na Ukrajině psali v čísle 1/2016). Výčet to přitom není zrovna zanedbatelný: město Kramatorsk ležící v Donbasu má ve svém inventáři od letošního roku dva vozy ze švýcarského Winterthuru, a to typu Mercedes-Benz O405GTZ. Město Luck ležící v západní části Ukrajiny disponuje od listopadu 2015 ex-gdyňskými trolejbusy typu Mercedes-Benz O405NE (1 ks), Jelcz/PNTKM M121E (1 ks) a Jelcz/PNTKM 120MT (1 ks) a ještě předtím pořídilo 17 ojetých vozy z Lublinu (15 ks Jelcz/KPNA PR110E, 1 ks MPK/Jelcz M121M EKO-BUS a 1 ks MPK/Jelcz 120MTE). Město Mariupol pro změnu letos získalo z německého Solingenu hned 11 trolejbusů typu MAN SL 172 HO a na úpatí Karpat ležící město Černivci získalo v letech 2012–2013 pět vozů typu Den Oudsten B88/Volvo B10M-58E z nizozemského Arnhemu. 

Trolejbus ev. č. 151 odpočívá na konečné Avtostancija. Jedná se o typ 14Tr02, který je v Ivano-Frankivsku zastoupen ještě dvěma dalšími vozy, jmenovitě ev. č. 118 a 124. Tyto, na rozdíl od ev. č. 151, nepřišly do města jako nové, ale jako zánovní z Luhansku v rámci ucelené série, která nesla ev. č. 116–125. 

Na tomto seznamu nakupujících zřejmě přibude i Ivano-Frankivsk. Do tohoto města, které je vzdálené zhruba 160 km od Lvova mírným jihovýchodním směrem, totiž v průběhu několika letních týdnů postupně dorazilo osm článkových vozidel ze Salzburgu. Rakouské město pokračuje v obnově svého vozového parku, když vyřazuje svá nejstarší vozidla, která má, a ukrajinští provozovatelé trolejbusů se mu jeví jako vhodní zákazníci pro jejich odkup.  

Salzburg se konkrétně zbavuje typů GE 112 M 16 a NGT 204 M 16, kterých bylo v minulosti vyrobeno několik desítek kusů. Za výrobce vozů prvního uvedeného typu je uváděna společnost Gräf & Stift, nicméně máme-li být přesní, v době, kdy jejich výroba probíhala, tj. přibližně v polovině 80. let, nesla společnost název ÖAF-Gräf & Stift AG, a to díky tomu, že ji vlastnil podnik Österreichische Automobil Fabriks-AG. I vozy druhého uvedeného typu, vyrobené v první polovině 90. let, jsou se společností Gräf & Stift svazovány, nicméně se ještě u nich dodává jméno koncernu MAN. Je tomu tak proto, že na konci 80. let koncern MAN společnost Gräf & Stift převzal a její značku ještě nějakou dobu využíval.

Do Ivano-Frankivska, se kterým salzburský DP zahájil svého času jednání, zamířily vysokopodlažní vozy typu GE 112 M 16 ev. č. 208, 209, 221, 224, 225 a nízkopodlažní vozy typu NGT 204 M 16 ev. č. 230, 235, 240. Všechny jmenované byly vyřazeny až letos. Na východ zamířily v létě ještě vozy ev. č. 222 a 227 (typ GE 112 M 16), avšak ne na Ukrajinu, nýbrž do rumunského města Mediaș.

Vozy byly po svém příjezdu do Ivano-Frankivska skládány na dvůr vozovny. Následně přijeli tři pracovníci salzburského dopravního podniku (SLB), aby vozidla zkontrolovali a zjistili jejich funkčnost vzhledem k tamním podmínkám a provedli zaškolení personálu. Po pětidenním pobytu se pak Rakušané vydali na cestu zpět. Vozidla, z nichž se některá dokonce v ulicích ukrajinského města nakrátko objevila, již přitom nepatří SLB, ale jsou nyní v rukou prostředníka, přičemž o tom, zda budou vůbec vozy městem Ivano-Frankivksk, které je vlastníkem dopravního podniku KP Elektroavtotranz, ve kterém pracuje zhruba 300 lidí, odebrány, nebo zda nakonec nezamíří do jiné destinace, rozhodne výběrové řízení. To na konci srpna t. r. vyhlásila městská rada Ivano-Frankivska a jeho předmětem je pořízení až 18 ojetých vozů z Evropské unie. 

Těchto 18 vozů, na jejichž nákup bylo vyčleněno 10,180 mil. hřiven (cca 10 mil. Kč), bylo rozčleněno do čtyř kategorií, ve kterých jmenovitě figuruje: 

  • 5 článkových trolejbusů MAN nebo jejich ekvivalentů v celkové hodnotě 2,5 mil. hřiven (tj. 1 ks za 500 tisíc hřiven),
  • 5 článkových nízkopodlažních trolejbusů MAN nebo jejich ekvivalentů v celkové hodnotě 3,25 mil. hřiven (tj. 1 ks za 650 tisíc hřiven),
  • 5 trolejbusů Škoda 14Tr nebo jejich ekvivalentů v celkové hodnotě 2,75 mil. hřiven (tj. 1 ks za 550 tisíc hřiven),
  • 3 trolejbusy Škoda 15Tr nebo jejich ekvivalentů v celkové hodnotě 1,68 mil. hřiven (tj. 1 ks za 560 tisíc hřiven). 

Obálky s nabídkami mají být otevírány 1. listopadu 2016. S ohledem na pojetí soutěže tedy není jisté, zda ojetiny z Rakouska v Ivano-Frankivsku zůstanou, a pokud ano, v jakém počtu. Každopádně ex-salzburské trolejbusy nejsou dle názoru oslovených pracovníků vozovny zrovna nejlepším výběrem, jelikož pro ně nemá podnik vhodné podmínky, a stejně tak není známo, jak by byly řešeny složitější závady na vozech, zvláště když jsou finanční prostředky dopravního podniku velmi omezené. Na druhou stranu by mohly vozy díky své pokrokovější technologii dobře sloužit pracovníkům podniku jako vhodný zaučovací předstupeň k novým vozidlům vybaveným současnými technologiemi, která mají být pořízena díky úvěru z Evropské banky pro obnovu a rozvoj, o který si Ivano-Frankivsk zažádal a jehož schválení očekává ještě do konce tohoto roku. Celkem chce Ivano-Frankivsk získat až 40 nových trolejbusů, kterými by nahradil stávající přestárlý vozový park. Ten je momentálně tvořen vozy značek Škoda, JUMZ a LAZ, jmenovitě se jedná o typy: 

  • 14Tr02 – 3 ks,
  • 14Tr02/6 – 14 ks,
  • 14Tr03 – 2 ks,
  • 14Tr06 – 4 ks,
  • 14Tr07 – 4 ks,
  • 14Tr10/6 – 1 ks,
  • 15Tr13/6M – 1 ks,
  • LAZ E183D1 – 5 ks,
  • JUMZ T1 – 1 ks
  • JUMZ T2 – 3 ks,
  • JUMZ T1P – 2 ks.

Ve výsledku má tedy KP Elektroavtotranz 40 trolejbusů. Mimoto má podnik ještě jeden služební vůz (typu KTG-1), tři věžky a také několik málo autobusů, kterými doplňuje síť trolejbusů. V Ivano-Frankivsku se stejně jako kdekoli jinde na Ukrajině hojně uplatňují maršrutky, tudíž role klasických autobusů je zde opravdu spíše doplňková. 

V pracovních dnech dosahuje momentální výprava až 35 trolejbusů, v neděli a o svátcích však klesá k 18 vozům. Kromě přestárlého vozového parku bojuje dopravce i se zastaralou infrastrukturou a lokálně i se špatnými silničními komunikacemi. To vše dohromady mu komplikuje zajišťování plynulého provozu trolejbusů, i přesto se však KP Elektroavtotranz nevzdává svých plánů nejen na obnovu vozového parku, ale i na další rozšiřování trolejbusové sítě, která momentálně dosahuje nějakých 60 km délky. Ze současných 10 provozovaných trolejbusových linek je v neděli, byť i s jedním nasazeným vozidlem, provozováno 9 z nich, což svědčí o tom, že zájem na zachování trolejbusového provozu existuje. Níže již dáme přednost obrazovému materiálu. Pro schéma tamní sítě viz zde 

V dáli lze zahlédnout silnici H09 Ivano-Frankivsk – Lvov a k ní směřující rozbitá cesta je ... ...příjezdem na konečnou Firma Barva ležící zhruba pět km severně od hranice Ivano-Frankivska. Z hlavní silnice H09 směřující na Lvov trolejbus odbočí doprava a opisuje proti směru hodinových ručiček blokovou smyčku. Vzato podle snímku, bude trolejbus zatáčet za šedým domem doleva a po dalším odbočení doleva se bude vracet paralelně vedenou ulicí zpět, přičemž se za ním bude v horkých dnech... ...doslova prášit, a to navzdory hlemýždímu tempu, ke kterému je kvůli stavu vozovky přinucen.  Konečná zastávka Firma Barva v detailu. Trať vedená do těchto míst byla otevřena v roce 1989 a přinejmenším její koncový úsek má své nejlepší časy za sebou. Zřejmě jen díky tomu, že trolejbusy obsluhují po trase nedalekou vesnici Jamnycja, u které se mimochodem nachází jedna z největších a nejmodernějších cementáren Ukrajiny, přežívá trolej nad silnicí H09 do dnešních dnů. Na snímku zobrazený vůz ev. č. 146 patří do série vozů typu 14Tr02/6 pořízené na konci 80. let a vedené pod ev. č. 141 –156. V současnosti nezasahuje z 16 vozidel do provozu jen jedno, ev. č. 145, jež je už postupně likvidováno.     Tento vůz typu 14Tr03 je sice československé výroby, nicméně do Ivano-Frankivsku se vypravil z Německa, kde jej do roku 1994 provozovala Postupim a do roku 1989 Eberswalde. V roce 1994 přišly spolu s tímto trolejbusem z Postupimi ještě další dva, které získaly ev. č. 158 (tento působil do roku 1990 ve Výmaru) a 160, nicméně druhý jmenovaný už do provozu dávno nezasahuje.  Ex-postupimský trolejbus ev. č. 158 na ulici Trolejbusna. Linka č. 7 tudy nejezdí, jedná se o výpravu z nedaleké vozovny.  Zde už je vůz ev. č. 158 zachycen Vůz ev. č. 174 jezdil stejně jako ev. č. 171–173 a 175 v Plzni, a to do roku 1997. Ve všech pěti případech hovoříme o typu 14Tr07. Vůz ev. č. 173 už nejezdí, naposledy přepravil cestující v roce 2008.  Další ex-plzeňský vůz typu 14Tr07, ev. č. 171, byl zachycen na konečné linky č. 1 na ulici Chimikiv. Konečná linky č. 2 Vulycja Junosti se nachází na jihovýchodním okraji Ivano-Frankivksa, jmenovitě v oblasti místní průmyslové zóny, které dominuje Místní vozovna trolejbusů má dvě brány, obě přitom směřují na tutéž ulici, příznačně nazvanou Trolejbusna. Na tomto snímku je zachycena hlavní brána (vrátnice se nachází zhruba pět metrů vpravo od pozice fotografa) – pokud trolejbus zabočí doleva, bude směřovat k centru města, a pokud by mohl zabočit doprava (v tomto směru stopa chybí), míjel by druhou bránu a dostal by se na nedalekou konečnou linky č. 5. KP Elektroavtotrans.  Při využití této brány se trolejbus k centru města nasměruje až poté, co obkrouží blízkou smyčku s názvem KP Elektroavtotrans.  Trolejbusová vozovna nabízí pouze tři kryté stopy. V pravé části objektu se nachází další údržbářské prostory, ve kterých se především servisuje nevelká flotila autobusů, které dopravce vlastní. Konkrétně můžeme v nezadrátované části vozovny narazit třeba na tuto třídveřovou Karosu.  Oku ovšem lahodí i tato dvoudveřová Karosa, která parkovala pod širým nebem.  Podnik Elektroavtotrans si trolejbusy Škoda nemůže vynachválit, nejsou totiž energeticky tak náročné jako robustní JUMZy a oceňovány jsou i za snadnou údržbu. Zato pro ex-salzburské trolejbusy ukrývající pokročilou elektroniku nemá podnik vhodné zázemí, natož pak odborníky, kteří by je uměli servisovat. Případná koupě těchto vozů proto bude pro místní pracovníky znamenat jediné – učit se, učit se, učit se... Jak to bude s pořizováním náhradních dílů, je pak věc druhá.  Ačkoli se to zvenku nezdá, interiér řady Škodovek se pomalu rozpadá. Nicméně místní dopravní podnik se snaží, co může, aby jich ubývalo co nejméně.  Pětice vozů domácí provenience typu LAZ E183D1 (vedených pod ev. č. 176–180)  přišla do Ivano-Frankivsku v letech 2006– 2009 a od té doby nebyl místní vozový park novými vozy obnovován. Tento trolejbus typu 15Tr13/6M dorazil loni ze Zlína a jedná se o jediný článkový vůz značky Škoda, který kdy v Ivano-Frankivsku působil. Momentálně se zvažuje pořízení dalších ojetých článkových Škodovek. Pozorný čtenář si v pozadí snímku jistě povšiml i krátkého trolejbusu, který čtvrtstoletí sloužil cestujícím Brna, jmenovitě se jedná o vůz typu 14Tr10/6, v Ivano-Frankivsku vedený pod ev. č. 182. I on dorazil na Ukrajinu loni a je možné, že jej v dohledné době doplní další ojeté Pět ex-salzburských trolejbusů bylo ve vozovně seřazeno vedle sebe. Zbývající tři byly rozmístěny nedaleko.  Vozy salzburských ev. č. 235, 221, 224 a 209, vlevo lze vidět část vozu ev. č. 230.  Tento vůz opustil Salzburg, kde nesl ev. č. 208, dne 8. srpna 2016. V provozu se naposledy objevil přesně o měsíc dříve, tj. dne 8. července 2016.  Vůz salzburského ev. č. 225 a za ním ještě ev. č. 240. Dvůr vozovny má místa dostatek. Před několika málo lety zasáhla Ivano-Frankivsk silná povodeň. Vzhledem k tomu, že je nejbližší vodní tok vzdálen jen několik set málo metrů, dostala se voda až na dvůr vozovny a dosáhla zhruba úrovně spodní linie oken trolejbusů. Některá z vozidel se vlivem záplav poškodila natolik, že v dalším provozu už dlouho nevydržela, a nakonec proto byla natrvalo odstavena či už vyřazena. Vůz Škoda typu 14Tr06 ev. č. 131 zachycený na snímku byl jednou z obětí povodňové vlny, ještě však slouží alespoň jako zdroj náhradních dílů (za ním stojí vůz ev. č. 145). Dnes působí v Ivano-Frankivsku z původních 15 trolejbusů typu 14Tr06 (ev. č. 126 –140)  jen čtyři, a sice ev. č. 128, 129, 135, 136.  V polovině 90. let přišly do Ivano-Frankivsku čtyři článkové vozy JUMZ T1, které obdržely ev. č. 161–164. Vozům ev. č. 161 a 164 byla později odňata zadní část a po příslušných úpravách se z nich staly sólo trolejbusy vedené pod stejnými ev. č., avšak už jako přeznačený typ JUMZ T1P. Oba tyto zkrácené vozy jsou přitom na snímku přítomny. Z dvou zbývajících článkových vozů jezdí už jen jeden, a to ten nesoucí ev. č. 163. Na pravé straně vzadu si ještě povšimněme vozu s ev. č. 157. Jedná se o jeden ze sedmi krátkých vozů (ev. č. 157, 165–170) typu JUMZ T2, které do Ivano-Frankivsku zavítaly ve stejném období jako vozy článkové. Dnes už jsou vypravovány jen tři z nich.  Služební vůz mají ve vozovně jen jeden, je typu KTG-1 a pamatuje samé počátky ivanofrankivské sítě, jejíž první úsek byl zprovozněn roku 1983. 

Text a foto: Vít Hinčica

Podobné články