Vrátí se trolejbusy do Livorna?

Toskánské město Livorno, které má momentálně okolo 157 tisíc obyvatel, se v současnosti zaobírá přípravou plánu udržitelné mobility, který by měl být dokončen mezi květnem a červnem 2020 a předložen ke schválení městské radě v červenci 2020.

Snímek z roku 1970. (foto: ATAM Associazione per la Tutela degli Autofiloveicoli per Museo)

Na prvním setkání s veřejností ve věci připravovaného plánu konaném dne 25. září 2019 se diskutovala řada nápadů. Na úvod setkání, kterého se účastnilo okolo 100 občanů, primátor města, Luca Salvetti, prohlásil: „Tolik lidí zde dnes přítomných ukazuje, že mobilita je pro občany jedním z nejdůležitějších problémů. Existují různé obtíže, které je třeba vyřešit, a současně je třeba pochopit, že mobilita je úzce spojena s ekonomikou.” Giovanna Cepparello, radní Livorna, k tomu dodala: “Nechceme však plán, který by vypadl shora, ale spíše chceme poslouchat lidi.”

Příprava plánu byla svěřena společnosti Sintegma sídlící v italské Perugii. Ta byla na setkání pozvána a odhalila na něm některé ze zamýšlených zásahů do mobility města. Jedním z těchto zásahů je přehodnocení fungování veřejné dopravy, přičemž pro tento účel se zvažují dvě alternativy: zavedení trolejbusu nebo tramvaje. Jedním z dalších nápadů je podpora pěších a cyklistů a omezení rychlosti silniční dopravy v centru města na 30 km/h nebo podpora dnes tolik propagovaného sdílení aut. Inženýři ze Sintegmy si za vzor berou milánský plán udržitelné mobility, ve kterém jsou dle jejich názoru “sjednoceny udržitelná mobilita, bezpečnost, kvalita životního prostředí a inovace.” V říjnu 2019 budou v Livornu na pořadu další setkání s veřejností.

Trolejbusy v Livornu jezdily v letech 1935 až 1973, jejich síť přitom nebyla zrovna malá, protože obsluhovaly podstatnou část města. V roce 1960, kdy byl livornský trolejbusový provoz na svém vrcholu, registrovalo město 34 km trolejbusových tratí, na kterých bylo provozováno nejméně 10 linek o celkové délce 79,9 km. Nicméně rostoucí popularita aut a autobusů vedla k postupnému ústupu trolejbusů, který byl ospravedlňován i tím, že by bylo nutné trolejbusový park obnovovat a spolu s tím i infrastrukturu, která zčásti pamatovala ještě 30. léta. Nyní, po více než 45 letech, se trolejbusy opět vážně zvažují.

Připomeňme, že o návrat trolejbusů usiluje momentálně Verona. V té sice byla výstavba trolejbusové sítě loni prohlášena za zahájenou, avšak dosud se podařilo připravit z plánované cca 24km sítě jen krátký úsek o délce 500 m, který navíc není zatrolejovaný. Tento úsek byl sice dokončen v předstihu, ale stavba většiny dalších ještě ani není na obzoru. Město totiž dosud pořádá různá jednání a setkání, protože proti stavbě protestují různé spolky, občané i někteří politici, ať už kvůli tomu, že by mohlo v důsledku stavby dojít k ucpání města silničním provozem, nebo kvůli tomu, že je stavba zbytečná, nebo proto, že povede ke kácení stromů a vyvolá krácení počtu parkovacích míst. Jiným se pro změnu nelíbí, že by u jejich domů měla být zastávka, a navrhují její přesun. Dodejme, že nová veronská síť je navrhovaná jen jako částečně zatrolejovaná, přesto se vyrojilo mezi občany mnoho jiných důvodů, proč trolejbusy odmítat.

Text: Vít Hinčica