Trolejbusem po Porubě

Jak jsme již avizovali dříve, byla na první zářijovou sobotu Dopravním podnikem Ostrava pořádána akce s názvem "Den ostravských dopraváků". V jejím rámci byla návštěvníkům z řad široké veřejnosti nabídnuta nejen možnost prohlédnout si různá současná i historická vozidla podniku, ale také poměrně bohatý program. Nejzajímavější atrakcí bylo svezení se trolejbusem po ostravském obvodu Poruba, ve kterém trolejbusy normálně nejezdí. 

V ostravských podnikových dílnách Martinov je jednostopá trať. Na ní se parciální trolejbus nabíjel. (foto: Vít Hinčica)

Trolejbus absolvoval v každou celou hodinu zhruba 4,5 km dlouhé "kolečko" v trase Dílny DPO – Josefa Skupy – Duha – Heyrovského – Dílny DPO a dobíjel se na trolejbusové stopě v areálu dílen DPO. Během své pouti se míra vybití pohybovala do 20 procent, jedno nabíjení do 100 % pak zabralo v průměru pouhých 7 min. Trolejbus přitom jezdil v provozu obvyklou rychlostí. Z hlediska sklonového se nejednalo o nic náročného, překonat se muselo dohromady jen asi 35 výškových metrů. 

Trolejbus u zastávky Duha. Nikterak kompozičně vydařený snímek ukazuje, jak by mohla situace běžně vypadat, kdyby se někdo odvážil trolejbusy do Poruby skutečně zavést a naplnit tak dávné plány. Díky technologii parciálních trolejbusů by na rozdíl od minulosti stačilo zatrolejovat jen vybrané úseky, na kterých by se pak mohlo dobíjet hned několik trolejbusů z různě zavedených linek.

Další momentka, tentokrát ze zastávky Heyrovského. 

Po patnácté hodině se nad Porubou stáhla mračna a začalo pršet. Trolejbus se v potemnělé atmosféře právě otočil na kruhovém objezdu a směřuje k zastávce Duha. (foto: Vít Hinčica)

Zatímco někteří kolemjdoucí si nového úkazu na ulici vůbec nevšimli či jim byl víceméně lhostejný, u některých vzbudil nepředstíraný údiv, ba i překvapivý úsměv. Uvnitř trolejbusu fungovala klimatizace, která byla při poměrně vysoké venkovní teplotě opravdovým zpříjemněním, přítomný ohleduplný řidič navíc u cestujících pro jistotu zjišťoval, zda skutečně účinkuje. Jízdy s trolejbusem po Porubě tedy dopadly na pomyslnou jedničku. 

Pokud jde o celý Den ostravských dopraváků jako takový, dojem z něj je také veskrze pozitivní. V areálu martinovských dílen neustále něco jezdilo, včetně třeba služebních vozidel, takže se člověk mohl najezdit opravdu do sytosti a navíc měl pocit, že se pořád něco okolo děje. Kromě parciálního trolejbusu vyjížděly na totožný okruh kolem Duhy i historické a současné autobusy a na krátký úsek z dílen ke smyčce Martinov pak jezdily různé tramvaje či tramvajové soupravy, z nichž některé překypovaly pasažéry. Je vlastně až překvapivé, že toho tolik současně jezdilo.

DPO si dal práci dotáhnout přes půl města i některé trolejbusy, které nejsou parciální, tudíž areál byl vozidly velmi slušně zaplněn, nepůsobil poloprázdně a byly v něm důstojně zastoupeny všechny tři hlavní prostředky MHD v Ostravě. Návštěvníci dále měli možnost nahlédnout do jedné z hal, ve kterých bylo k vidění zejména jedno z opravovaných vozidel pro švédský Göteborg či tramvaj Inekon Superior. V téže hale se navíc mohli jednak podívat do kanálu, ze kterého mohli obdivovat se žlutou přilbou na hlavě útroby jednoho z Varií, a jednak vystoupat na můstek, odkud byl na přítomné tramvaje výhled seshora. Na jednom z předhalí se mezi dalšími tramvajovými vozidly vyjímala nová tramvaj od Stadlera ev. č. 1707, která uvnitř voněla výrobní novotou. 

Na Dni ostravských dopraváků byly k vidění i nové elektrobusy. 

Dá se skoro říci, že co mělo v onu sobotu kola, to po areálu martinovských dílen jezdilo. Bylo přitom jedno, jestli se ukázal jen jeden pasažér, nebo dveře praskaly ve švech, tentokrát platilo, že i jeden zákazník je zákazník. 

Ve spolupráci s místním rádiem byla připravena i obvyklá zábava s občerstvením. Je možné, že kdyby byl doprovodný program o něco delší a měl nějaké zajímavé "eso", lidé by ještě zůstali, neboť tato akce tentokrát nepůsobila monotónním dojmem. Nakonec se však po třetí hodině sám přihlásil o slovo déšť, který dal symbolicky najevo, že se musí končit. Tím se povedený den pomalu uzavíral. Jedinou kaňkou na celé akci tak byli akorát někteří neukáznění návštěvníci, z nichž si někteří trávník podnikových dílen pletli s odpadkovým košem a pár dalších si pro změnu ze sedadel historických vozů učinilo vhodné místo na otírání svých bot. Inu, co je zadarmo... 

I tato tramvaj byla k vidění. 

Tam se jen tak člověk nedostane. Zájem o průchod kanálem byl velký, až na místě připravení pracovníci pomalu nestíhali vracet použité přilby ke vchodu do kanálu. 

Nešťastná tramvaj od Inekonu se rovněž dočkala zasloužené pozornosti. 

Nové trolejbusy byly v Martinově také. 

Na závěr ještě současný klenot ostravského DPO. Již několik dní jezdí i tramvaj ev. č. 1704. 

Věřme, že vše dobře dopadne v zájmu cestující veřejnosti a brzy se do Ostravy podívají i moderní velkokapacitní vozidla. 

Text a foto: Vít Hinčica