Uběhlo 15 let od povodní. DP Praha vylepšil protipovodňovou ochranu

V těchto dnech si Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) připomíná 15 let od ničivých povodní. Když 1,2 milionů m³ vody zaplavilo v roce 2002 prostory sítě pražského metra, neobstála proti ničivému živlu rozvodněné Vltavy ani tehdejší protipovodňová opatření. Ta by totiž dokázala zabránit stoleté vodě, nikoliv však ještě o 180 cm vyšší hladině Vltavy. Zkušenosti z povodní DPP využil pro tvorbu nových, účinných protipovodňových opatření, jež jsou připravena opakování podobné katastrofy již zabránit.

Zaplavené koleje na Klárově. (foto: archiv DP Praha)

Zaplavené koleje na Klárově. (foto: archiv DP Praha)

Mnoho probdělých nocí, stres, zprávy o zatopených stanicích metra a omezeních provozu – nejen to si u příležitosti 15. výročí povodní v Praze připomínají pracovníci DPP. Z nešťastného scénáře povodní v roce 2002, během nichž bylo zatopeno 19,6 km tratí, 18 stanic a 2 vlakové soupravy metra, DPP čerpal při tvorbě nové protipovodňové ochrany. Pravděpodobnost zaplavení metra jako v roce 2002 je tak minimalizována.

Zaplavena byla i lanová dráha v pražské ZOO, kterou rovně provozuje pražský DP. Pražská zoologická zahrada byla povodněmi výrazně poškozena. Řada zvířat zahynula, některá odplavala. Ostatně dodnes si asi lidé vybaví příběh lachatna Gastona. (zdroj: archiv DP Praha)

„Povodně v roce 2002 byly ničivé pro celé město, ale obzvlášť zasáhly právě MHD, kde se škoda vyšplhala na téměř 7 miliard. Dnes můžu s jistotou říct, že jsme se poučili z řady chyb a udělali mnoho opatření, abychom byli na takové krizové situace lépe připraveni,“ uvedla Adriana Krnáčová, primátorka hl. m. Prahy.

Stanici metra Malostranská měly ochránit pytle s pískem. Voda se však do ní dostala skrze trasu B, když protekla na Můstku na trasu A a začala postupně zaplavovat její stanice. (foto: archiv DP Praha)

„Kromě řady technických opatření a technologických vylepšení se DPP také zaměřil na zdokonalení Povodňového plánu, který byl navíc ověřen při cvičeních. Podle nově zadaných pravidel pravidelně monitorujeme vývoj povodňových situací, abychom dokázali zajistit včasnou evakuaci a uzavírání stanic a tunelů v ohrožených oblastech,“ uvedl Martin Gillar, generální ředitel a předseda představenstva DPP a dodal: „Jako nejdůležitější vidím komunikaci a koordinaci veškerých složek Povodňové komise a krizového štábu.“

Protipovodňové stěny se mnohdy ukázaly jako neúčinné. (zdroj: archiv DP Praha)

I když povodně v roce 2002 na několik týdnů ochromily Prahu a její systém metra, díky náhradní autobusové dopravě, se kterou pomohlo kromě DPP až 75 mimopražských řidičů, mohli Pražané během krize nadále využívat MHD. Následky povodní DPP dokázal odstranit v rekordně krátkém čase. Po padesáti dnech byla voda odčerpána a polovina zatopených stanic znovuotevřena ještě do Vánoc.

Stanice mtra se změnily ve staveniště. Zde je pohled na vstup stanice Invalidovna na trase B. (zdroj: archiv DP Praha)

Původní protipovodňová ochrana nepočítala s povodněmi, jaké se udály v roce 2002. Všechna technická a technologická zařízení byla umístěna v podzemí v úrovni kolejiště tak, aby zabránila stoleté vodě. Hladina Vltavy během záplav v roce 2002 však o 180 cm převýšila stoletou vodu, a proto došlo k zaplavení nechráněné přístupové cesty eskalátorů a schodišť a následně i stanic metra a jeho tratí.

Autobusy posloužily k evakuaci obyvatel, ale na dlouho se také staly náhradou za tramvajové linky a zejména pak za vybrané úseky metra. (zdroj: archiv DP Praha)

DPP proto nechal zkonstruovat modernější ochranné zdi, tzv. hradítka, která jsou o 60 cm vyšší, takže by již měla odolat úrovni povodně z roku 2002. Hradítka chrání před vniknutím vody z povrchu do stanic a tunelů.

Před patnácti lety však silný příliv vody zničil i tlakové uzávěry, které měly zabránit zaplavení jednotlivých stanic metra. DPP je všechny opravil a může je kdykoliv v případě potřeby použít. Tyto masivní ocelové tlakově odolné uzávěry ve stanicích metra a tunelech slouží jako druhý ochranný systém v případě, že by povrchová ochrana byla neúčinná nebo jinak narušená.

Odčerpávání vody ze stanice metra Českomoravská. (zdroj: archiv DP Praha)

Voda v roce 2002 se mezi stanicemi ale také přelévala přes přestupové chodby a kabelové kanály. Ty sice byly utěsněny průchodkami kabelů, avšak příliš vysoký tlak vody průchodky poškodil. DPP proto po povodních všechny kabelové průchodky upravil. Nyní mají tlakovou odolnost 6 atmosfér. DPP všechny průchodky eviduje a pečlivě sleduje jejich uzavření. Podle bezpečnostních pravidel mohou být otevřeny jen při opravných pracích na dobu maximálně 72 hodin.

Zaplavený prostor smyčky Nádraží Braník. (zdroj: archiv DP Praha)

Vylepšení se dočkal rovněž systém odčerpávání. Všechny výtlaky čerpacích stanic jsou upraveny a napojeny na kanalizační síť díky nově nainstalovaným kulovým ventilům. Ty zabrání zpětnému toku vody v případě, že dojde k výpadku napájení a čerpadla přestanou čerpat.

Povodně 2002 v číslech:

0 – ztráty na životech nebo zranění cestujících či zaměstnanců DPP
2 – zatopené vlaky metra. Do provozu v metru se vrátily v letech 2004 a 2005. Jsou označeny dvojitou modrou vlnovkou nad dveřmi kabiny strojvedoucího.
12 – mimopražských dopravních podniků a 75 řidičů pomohlo s provozem MHD ve dnech 14. 9.–30. 11. 2002 (celkem najeli 300 900 km a odpracovali 22 400 hodin).
18 – stanic metra zcela nebo zčásti zatopeno
19,6 km – zatopených tratí metra
25–30 m – největší hloubka, ze které se čerpala voda v pražském metru
107 – ramen zaplavených pohyblivých schodů
5 300 m³/s – nejvyšší naměřený průtok na Vltavě byl v Praze (více už neměřitelné)
1,2 mil. m³ – vody odčerpáno z pražského metra (pro srovnání: jihočeský rybník Svět má objem 3,3 mil. m³)
6 995 mil. Kč – celkové škody DPP

TZ DPP