Když se z podzemky stane park – podzemní tramvajový terminál

Pamatuje ještě na náš článek o newyorském parku zvaném High Line? Jednalo se vlastně o články dva, první představil čtenářům historii nadzemních drah v New Yorku, druhý se pak věnoval otázce samotného parku, který vznikl na západní straně Manhattanu v několikametrové výšce nad zemí na konstrukci bývalé nadzemní dráhy, která však prapůvodně sloužila nikoli přepravě osob, ale nákladů. Park nad zemí tedy již známe, případně si jej mohou čtenáři připomenout pod výše uvedenými odkazy, co ale takový park v podzemí?

Tramvaje koncepce Peter Witt přejíždějí přes most Williamsburg Bridge v New Yorku. Ten dnes slouží jen pro potřeby automobilů, pěších a metra, v minulosti se na něm nacházely i tramvajové koleje, a to po dvou na severní a jižní straně. Po jižní jezdily tramvaje z Brooklynu na podzemní terminál na Manhattanu, po severní naopak tramvaje z Manhattanu na terminál v Brooklynu (Washington Plaza). (zdroj: wikipedia.org)

Pravda, na rozdíl od tzv. High Line je podzemní park zatím stále jen ve stádiu příprav, nicméně i s jeho vytvořením se počítá, a to opět v New Yorku, tentokrát na opačné straně Manhattanu (Lower East Side).

Park má skutečně vzniknout v podzemí, a to na místě bývalé velké tramvajové konečné s honosným názvem Williamsburg Bridge Trolley Terminal. Nenechte se zmást pojmenováním „Trolley“, protože právě toto slovíčko americká angličtina pro starší tramvaje zcela běžně používá, a tudíž nemá nic společného s pojmenováním trolejbus.  

Dopravní ruch u mostu Williamsburg Bridge v roce 1919. Na povrchu vidíme tramvaje společností zajišťujících dopravu na Manhattanu. Do Williamsburgu (Brooklynu) však některé přejížděly, byť jen hned za most. Kdo toužil jet dále do nitra Brooklynu, mohl vystoupit na některé ze zastávek na povrchu a zamířit k výrazným kamenným kioskům, které ukrývaly schody do podzemí. Těmi bylo možné dostat se k tramvajím společnosti BRT i k metru. (zdroj: Wikipedia.org)

Již po otevření mostu spojujícího Manhattan a část Williamsburg v Brooklynu v prosinci 1903 bylo zřejmé, že most začnou brzy využívat také tramvaje. Ty byly v té době provozované v jednotlivých částech New Yorku různými společnostmi (jen v Brooklynu šlo během historie o cca 15 firem, z nichž některé byly majetkově provázané). Nově otevřený Williamsburg Bridge měly využívat tramvaje společností BRT (Brooklyn Rapid Transit Company), které měly z Brooklynu přejíždět na Manhattan a končit za mostem v oblasti ulice Delancey Street. Naopak tramvaje společnosti New York Railways Company z Manhattanu měly křižovat most do Brooklynu a končit ve Williamsburgu na konečné Washington Plaza.

Tato fotografie zřetelně ukazuje ukončení tramvají z Manhattanu v Brooklynu na Washington Plaza. Jak je ze snímku patrné, bylo hned za mostem zřízeno několik smyček (zde však povrchových), kde se tramvaje otáčely a mířily zpět na Manhattan. Naopak vozy z Brooklynu, jezdící po jižní straně mostu (jedna tramvaj jde zcela vlevo na snímku vidět), končily hned za mostem na Manhattanu, a to v nezvyklém podzemním terminálu. (zdroj: Wikipedia.org) 

Provoz tramvají společnosti BRT byl zahájen 6. 11. 1904, nicméně hustý provoz tramvají vedl již o rok později k návrhu, aby byla postavena na Manhattanu pro potřeby tramvají podzemní stanice, která by zároveň mohla sloužit později jako stanice pro plánovanou linku metra. Projekt neobvyklého terminálu dostal zelenou a záhy se začalo s jeho stavbou, která však byla pozdržena kvůli změnám v projektu budoucí linky metra. Celá stavba rozlehlého terminálu tramvají i stanice metra byla řešena metodou cut and cover, tedy z povrhu, načež po dokončení došlo k zasypání prostoru. Upraveny musely být také nájezdové rampy pro tramvaje i metro na samotném mostě Williamsburg Bridge. K otevření podzemního terminálu došlo dne 19. 5. 1908, a to nejprve jen pro tramvaje. Metro zde začalo jezdit až o čtyři měsíce později (16. 9. 1908). Dnes zde na stanici Essex Street zastavují linky J a Z. 

Schéma uspořádání smyček a nástupišť v podzemní stanici na Manhattanu. Na plánu je vidět i ukončení metra v levé části. V roce 1913, kdy bylo metro prodlouženo dále na Manhattan, musela být tato část terminálu upravena. Přecházet z tramvajové části do části s provozem metra nebylo možné bez toho, že by se lidé vypravili nejprve na povrch. 

Otevření nového terminálu umožnilo výrazně navýšit počet vypravených tramvají na linky do Brooklynu (zhruba dvojnásobně). Tramvaje se na terminálu otáčely na smyčkách, kterých zde bylo za sebou celkem osm (očíslovány 1 a 8 ve směru za západu na východ). Na každé ze smyček mohly být současně odbavovány dva tramvajové vozy, nicméně k dispozici bylo jen sedm nástupišť. Provoz vypadal tak, že tramvaj zastavila nejprve na západní straně nástupiště, kde vystoupili lidé přijíždějící z Brooklynu, načež popojela k východní části nástupiště, kde byl umožněn nástup. Z každého nástupiště směřovalo na povrch schodiště. Díky proskleným částem kiosků, kterými byla schodiště zakončena, bylo do terminálu vpouštěno i denní světlo, nicméně prostor byl pochopitelně také standardně osvětlen elektřinou. Na každé ze smyček končily tramvajové linky různých linek. Ty, jež končily na smyčce číslo 8, musely sdílet nástupiště se smyčkou číslo 7. Podzemní terminál přitom sloužil výhradně pro potřeby ukončení tramvají společnosti BRT z Brooklynu. Tramvaje z Manhattanu, které jezdily za most do Brooklynu (Washington Plaza) využívaly z celkem pochopitelných důvodů tratě vedené po povrchu.

Tramvaje brooklynského dopravce přestaly na terminál zajíždět od 1. 12. 1923, a to z důvodu klesajících tržeb a sporům městem v otázce mýtného za přejíždění mostu. Spojení po mostě začalo zajišťovat samo město New York, které však krátký „pendl“ na počátku roku 1931 zrušilo, načež se od 15. 2. 1931 vrátily na terminál opět tramvaje z Brooklynu (společnost již nesla zkratku BMT). V porovnání s léty největší slávy však na podzemní terminál zajíždělo výrazně méně spojů. Po druhé světové válce už sloužila cestujícím zase jenom krátká linka mezi terminálem na Manhattanu (Essex Street) a v Brooklynu (Washington Plaza), která byla dne 6. 12. 1948 nahrazena linkou autobusovou linkou číslo B39.  Terminál z větší části osiřel (byť metro jím projíždí dodnes), nebyl však zlikvidován a nemalá část jeho zařízení je pod povrchem ukrytá dodnes. Více si však prozradíme až zítra.

Pohled do podzemí na terminál u mostu Williamsburg Bridge. Terminál po roce 1948 zůstal opuštěný, jde však na něj vidět z nástupišť stanice metra Essex Street. (zdroj: Wikipedia.org)