Zamíří ještě do Turecka české tramvaje?

Velkou komplikaci všem výrobcům kolejových vozidel přineslo nové vládní nařízení turecké vlády ze 7. 11. 2017. V něm je totiž nařízeno, že vlaky, tramvaje, metro, vozidla lehké železnice, ale také lanovky a monoraily musí obsahovat min. 51 % podíl místní práce a dílů.

Tramvaj Škoda 28T pro tureckou Konyu během zkoušek v Plzni. (foto: Jan Šlehofer)

Opatření turecké vlády na podporu domácího trhu není nečekané, smyčka kolem dodávek kolejových vozidel se utahovala již delší dobu. Výrobci, jež byli schopni zajistit montáž v Turecku (anebo pocházeli přímo z Turecka), měli výhodu v rámci výběrových řízení na dodávky nových vozidel již nyní (vyhrát mohla fakticky i dražší nabídka), nicméně přesto se stávalo, že se dařilo producentům vně tureckých hranic se svými výrobky prosazovat.

Jedním z výrobců, kterých se nové opatření dotkne, je i česká Škoda Transportation, která se na Turecko dlouhodobě soustředila a uspěla zde v rámci tendrů na nové tramvaje do dvou měst. Tím prvním byla Konya, která si objednala nejprve 60 vozů, a poté dalších 12 (s bateriovým zdrojem pohonu) typu Škoda 28T ForCity Classic. Druhý úspěch zaznamenala Škodovka loni, když uspěla v soutěži na 14 tramvají (rovněž s bateriemi) pro město Eskişehir. Tyto tramvaje by měly být dodávány od počátku příštího roku.

Nyní se však zdá, že mají výrobci, jež nejsou schopni zabezpečit výrobu (nebo alespoň její větší část) přímo v Turecku, utrum. Nové vládní nařízení jim totiž v podstatě znemožňuje se výběrových řízení na nové tramvaje v dalších městech (a další kolejová vozidla) účastnit.

V loňském roce formulovala turecká vláda obecné prohlášení, které ukládalo městům na půl doporučení a na půl povinnost preferovat v tendrech na nová vozidla lokální výrobce. Podmínka však byla formulována pouze obecně a jednotlivá města mohla stejně – pakliže to dokázala odůvodnit – rozhodovat podle svého a zakázku přiklepnout i zahraničnímu partnerovi. Nyní ale turecká vláda stanovila výslovně povinnost, že z výroby musí být zabezpečen min. 51% podíl lokální práce.

V současné době existují v Turecku 4 výrobci tramvají, kteří jsou nové podmínky schopni splnit. Durmazlar a Bozankaya jsou čistě lokálnímu producenty, Eurotem je joint-venture mezi tureckou společností Tüvasaş a Hyundai Rotem, přičemž v rámci zakázky pro Izmir bylo na tramvajích použito 85 % tureckých komponent (a práce). Čínský výrobce CRRC MNG má pak v blízkosti Ankary vlastní pobočku, kde zajišťuje výroby vagónů metra. Doposud u nich mělo být použito zhruba 30 % dílů z místní produkce, nově bude výroba (počínaje vozem č. 76 z 342kusové dodávky) přizpůsobena vládnímu požadavku na 51 %.

Libor Hinčica