Taškentská tramvajová síť již téměř neexistuje

Jak jsme informovali v našem článku z 5. 5. 2016, hlavní město Uzbekistánu, v němž bylo možné narazit i na české tramvaje T6B5 a VarioLF.S, zastavilo dne 2. 5. 2016 provoz tramvají. Jaká je situace v uzbecké metropoli nyní, více než měsíc po zastavení provozu?

Ještě na konci března 2016 měla tramvajová síť takřka 90 km. K likvidaci vedla snaha města o zefektivnění silniční dopravy. Investice potřebné na údržbu tramvajových tratí by byly enormní, a tak byla upřednostněna silniční doprava s tím, že drážní těleso poslouží jako základ pro rozšíření dalších jízdních pruhů.

Příjezd první tramvaje VarioLF.S do Taškentu. Po 5 letech provozu se připravuje město na odprodej českých tramvají. (foto: Sergej Kivenko)

Příjezd první tramvaje VarioLF.S do Taškentu. Po 5 letech provozu se připravuje město na odprodej českých tramvají. (foto: Sergej Kivenko)

Na začátku května dojezdila poslední linka č. 17 a po měsíci od zastavení provozu je možné konstatovat, že návrat tramvají do města se pohybuje už jen v říši snů. Město si totiž pospíšilo s likvidací a zahájilo velmi rychlé vytrhávání kolejí a likvidaci dalších zařízení. Tempo bylo dokonce tak rychlé, že část města připomínala (a stále připomíná) staveniště a barikády. Koleje sice byly vytrhány, nicméně nepodařilo se je včas odvézt, stejně jako další zařízení. Dostatečně rychle nepostupuje ani výstavba nových silničních pásů, a tak se podél silnic povalují zbytky tramvajové infrastruktury, což v některých částech dokonce znemožňuje přejít ulici. Tam, kde se zbytky tramvajových kolejí ještě nacházejí, našly nové využití coby parkovací místa.

Likvidace prozatím zůstala ušetřena tramvajová vozovna, v níž se dokonce pracuje. Práce zde probíhají na zánovních vozech VarioLF.S, které by město rádo odprodalo. Kupec by měl být již údajně jasný, žádné bližší podrobnosti ovšem prozatím zveřejněny nebyly.  

A jak se daří obyvatelům města bez tramvají? Provoz tramvají sice byl dle vedení města finančně nákladný, nicméně cestování s nimi bylo pořád levnější než v případě autobusů. Jízda v tramvaji vycházela na 1000 uzbeckých sumů (cca 8,20 Kč), autobusy však zdražily již na počátku dubna na 1200 sumů (cca 9,80 Kč). Ačkoli by se našinci mohlo zdát, že se jedná o nepatrné zdražení, je nutné si uvědomit, že průměrná měsíční mzda v Uzbekistánu se pohybuje jen okolo 750 Kč (byť v samotné metropoli je o něco vyšší).

Pouze minoritní část spojů tramvají byla nahrazena kapacitními autobusy. Drtivá většina tramvajových linek byla nahrazena malými autobusy („maršrutkami“), které mají zhruba čtvrtinovou kapacitu v porovnání se sólo tramvají. Zajímavostí je, že v souvislosti se zrušením tramvají nedošlo k přesunu cestujících do podzemní dráhy. Místní metro má tři trasy metra, které ale nejsou ani ve špičkových časech plně využity. Důvodem je vysoká cena jízdného, které odpovídá nákladům za použití taxislužby (ať již té oficiální či neoficiální), jež je stále mezi místními nejoblíbenějším způsobem, jak po městě cestovat.